Otázka: Říká se, že svátek Tu B´Av je nejšťastnějším dnem v židovském kalendáři. Navíc jsem četl, že v noci z pátku na sobotu nenastane jen zatmění Měsíce, ale v některých částech světa (hlavně v Africe, Asii a středním východě)
pozorovatelé uvidí nejdelší úplné zatmění Měsíce ve 21. století.
Má to nějaký význam? Je to něco čeho se máme bát? Některé náboženské skupiny tvrdí, že je to znamení nadcházejících hrozných událostí.
Odpověď
Při popisu budoucích událostí prorok Joel předpovídá, že " Bůh nejprve ukáže zázraky na nebesích a na Zemi: krev a oheň a sloupy kouře, Slunce se přemění na tmu a Měsíc na krev před příchodem velkého a úžasného Božího dne."
U komentářů o významu tohoto proroctví se rozvinula bohatá diskuze. Mnozí tento komentář vnímají obrazně. Nicméně komentátor bible Rabbi David Kimči (známý jako RaDaK, 1160-1235) vysvětluje, že když probíhá úplné zatmění, Měsíc se jeví jako tmavý; když je jen částečně zakrytý, jeví se červený jako krev, což symbolizuje pád zla a zlých.
Krvavý měsíc je opravdu znamením, ale znamením pádu bezbožných.
Celý měsíc
Jak jste napsal, toto zatmění se uskuteční na židovský svátek Tu B'Av, 15. dne měsíce Av. Je zajímavé a upozorňuji, že zatmění měsíce nebo "krvavý měsíc" se může z definice objevit pouze v 15. den židovského měsíce, tedy když je úplněk.
Normálně Talmud uvádí, že zatmění Měsíce je považováno za špatné znamení pro Židy, protože určují měsíce podle lunárního cyklu. Úplněk se však ze stejného důvodu považuje za pozitivní znamení.
Nakonec si připomeňme slova mudrců, že "když Židé plní vůli Boží, nemusí se bát znamení či nebeských jevů." Tak říká Bůh: "Neboj se znamení nebes."
Úplněk a Měsíc a 15. den měsíce Av
Lubavičský Rebbe poukazuje na zajímavé spojení mezi Měsícem a patnáctým Avem. Na jedné straně mystici vysvětlují, že základním významem tohoto dne je, že je to první úplněk po nejsmutnějším dni v židovském kalendáři, 9. Avu, kdy si Židé připomínají zničení Chrámu. Takže, protože vypočítáváme měsíce podle lunárního cyklu a od doby, kdy je židovský národ přirovnáván k Měsíci, připomínáme si tento významný den.
A ještě, když o tom člověk přemýšlí, 15. den měsíce skutečně označuje čas, kdy Měsíc začne ubývat. Kdybychom si na začátku měsíce vzali ponaučení z Měsíce, vždy by to znamenalo přidání světla - ale jaké ponaučení si můžeme vzít z Měsíce 15. dne měsíce, kdy začíná ubývat?
Abychom na to odpověděli, musíme si všimnout, že existuje rozdíl mezi neúplností Měsíce v době kdy přibývá a kdy ubývá. V první polovině měsíce, kdy Měsíc přibývá, je jeho neúplnost znamením, že v naší práci stále chybí něco, co přináší světlo jak nám, tak i světu kolem nás. Jakmile je měsíc ve své polovině, úplněk znamená, že jsme dosáhli našeho úplného svitu, a to jak v naší službě Bohu, tak i v přinášení světla našemu světu.
Je v tom malý zádrhel, čím většího a jasnějšího se člověku dostane, tím více začne vzkvétat jeho ego. Víme, že pravá spiritualita může spočívat jen v těch, kteří mají pokorného ducha. Takže jakmile dosáhneme půlky měsíce, nastane čas pracovat na svém egu. My nechceme - a nebe to zakazuje - snižovat naše úsilí, aby se svět stal zářivějším místem, ale snažíme umenšit naše pocity duchovní nadřazenosti a vlastního významu. Právě tato pokora je symbolizována ubýváním Měsíce ve druhé polovině měsíce.
To odpovídá tvrzení v Talmudu, že od 15. Avu se noci začínají prodlužovat a tak nastává čas vhodný k prodloužení nočního studia Tóry. Můžeme to také chápat metaforicky: zvýšení pocitu pokory při učení z Tóry, neboť pouze skrze pokoru lze skutečně dosáhnout podstaty Tóry.
