Kov

Vánoční a povánoční čas je obdobím klidu, kdy máme více času a příležitostí k setkávání, zklidnění či čas pro duši a možná i tělo. Někdo si přečte knihu, kterou si již dávno chtěl přečíst, navštíví kulturní akci či přímo výstavu. Šumperské Vlastivědné muzeum opět nezklamalo. V rámci cyklu Člověk tvůrce připravili jeho pracovníci výstavu o kovech, které se na Jesenicku a Šumpersku těžily, zpracovávaly a používaly. V celé oblasti se těžily kovové rudy a také zlato v oblasti Zlatých Hor.

Litinová kamna a příslušenství pro teplo domova.

Celodenní akce nazvaná "Den železný, měděný a zlatý“ otevřela tuto výstavu již tradičně různými aktivitami spojenými s kovy zejména pro děti  mládež.

Na Jesenicku a Šumpersku se těžily různé kovové rudy a také zlato. Chalkopyrit, uranin a azurit v Zálesí, malachit v Bohutíně, zlato ve Zlatých Horách, pyrit a magnetit v Šumperku, titanit a molybdenit v Černé Vodě, hematit ve Velké Kraši, limonit v Rudě nad Moravou, galenit v Hraničné, antimonit v Hynčicích pod Sušinou a azbest ve Skorošicích a Rudě nad Moravou.

Jedním z největších exponátů vyrobených pro výstavu je stoupa a mlýn. Kvůli snadnějšímu tavení se musela vytěžená ruda rozdrtit a rozemlít. K tomu sloužilo soustrojí poháněné vodním kolem, složené ze stoupy a mlýna. Stoupa je zařízení určené k drcení a rozmělňování. Pomocí tohoto stroje se zpracovávaly i zemědělské produkty (obilí, mák a další). Stoupy na drcení nerostů byly opatřeny těžkým železným závažím s plochým koncem. Těžké závaží dopadalo na rudu rozprostřenou na plochém kameni nebo desce pod strojem a rozdrtilo ji na drobný štěrk. Ten se pak semlel mezi mlýnskými kameny. Takto rozrušený materiál bylo možno ještě plavením na splavu zbavit zbytků hlušiny. Koncentrát se spolu se struskotvorným materiálem a palivem vrstvil do pecí a tavil.

Exponát muzejní „kuchyně“ na výstavě slouží k zamyšlení nad tím, kolik užitečných věcí člověk vynálezce, konstruktér, řemeslník a tvůrce v průběhu dějin dokázal vymyslet a sestrojit. Kolik umu a lidského úsilí bylo a je potřeba k usnadnění každodenního života.

Z nejzajímavějších exponátů s odkazem do současnosti je bronzová busta básníka Schillera, po němž je dnes pojmenován jeden z nových domů s obchody a restaurací v Šumperku. Na fasádě domu je na podstavci umístěna zmenšenina této bronzové busty.

Dalšími exponáty, které dokreslují nejen historii zpracování a použití kovů, ale i samotnou historii Šumperka a okolí je například rodový znak Salmů z litiny, cínařské značky, domovní „zvonek“, chrlič ve tvaru draka, dveřní zámek se záskočkou z kostela Zvěstování panny Marie v Šumperku z poloviny 18. století, vývěsní štít šumperského hostince u Zlatého lva, dnes hotel Praha a v neposlední řadě kovová korouhev ze zámecké věže zámku ve Velkých Losinách s datem 1891 a erbem Lichtenštejnů.

Svatý Apelles, egyptský kovář a poustevník na malbě z roku 1823, která byla umístěna na cechovním praporci kovářů v Lošticích a krásně zdobené stříbrné žardiniéry z 19. století jsou dle mého klenotem celé výstavy.

Výstava, která která prezentuje geologické, archeologické, etnografické, historické a umělecké fondy sbírek Vlastivědného muzea v Šumperku a jeho zařízení, potrvá do 3. února 2013.

Klikněte prosím na fotku pro popis.