Kolik žita je v chlebu, 1% nebo 99%? To se nikdo nedoví

Z jakých ingrediencí je upečený chleba, který si lidé kupují, či další potraviny. V obchodech jsou k dospozici seznamy zboží včetně složení, tudíž i vyjmenovaných alergenů. Jenže...

Dnes již všichni víme, že přešlechtěná či dokonce geneticky upravená pšenice není zrovna nejzdravější. Je pravdou, že lidí na planetě neustále přibývá, přestože jich, zatím jen v místních konfliktech, taktéž tisíce umírají ne zrovna přirozenou smrtí.

Někteří pravdomluvní odborníci, nezávislí na vlivu politiků, dokonce doporučují i lidem zatím bez celiakie, dodržovat bezlepkovou dietu. Je potřeba jíst více chleba a pečiva s žitnou moukou, která obsahuje mnohem méně lepku.

V obchodech se objevují žitné chleby (bohužel jen balené v plastové folii), a taktéž pšenično-žitné. Jsou samozřejmě dražší, a tak zákazníky asi zajímá, kolik té žitné mouky chléb vlastně obsahuje. Jenže... Seznamy zboží, které uvádějí složení a alergeny, jsou psány velmi malým písmem. Pokud tuto překážku kupující překoná, zjistí, že chléb obsahuje pšeničnou a žitnou mouku. To je hezké, ovšem kolik procent už se nedoví.

K čemu je někomu informace, že pšenično-žitný chléb obsahuje pšeničnou a žitnou mouku? K ničemu. Tuto informaci si již přečetl na cenovce. Kdekdo si pomyslí, už ze mě zase dělají blbce. Tolik papírů bylo popsáno, tolik odborníků draze zaplaceno, aby vypracovali předpis, který je opět k ničemu, jako už u nás spousta dalších předpisů určených k tomu, jak se říká, aby se vlk nažral a koza zůstala celá.

Průzkum pšenično-žitných chlebů byl proveden:

Prodejna Penny, pšenično žitný tmavý chléb od Penam a

Albert Supermarket, Královský chléb od Rašnera.