Kočka smrdí jako klobása

Pro nás vegetariány smrdí, pro masožravce by voněla k sežrání. Soused má na zahradě udírnu a často provokuje voňavým uzením všeho možného. Podezřívám kočku, že chodí fetovat tu vůni, nebo tam pro ni i něco zbylo? Netuším.

Včera večer přiběhla k návštěvě a bytem zavanula zase udírna. Vyzvala jsem návštěvu k přičuchnutí a k odsouhlasení mé domněnky. Návštěvě se líbila kočka, která přilnula k udírně našeho souseda. Dnes přišla nasáklá pachem motorového oleje. To je něco nového. Na naší ulici probíhá rekonstrukce inženýrských sítí. Všimla jsem si, že odpoledne pracovníci cosi lili z kýblu někam do nitra hopsacího zařízení na dálkové ovládání, které udusává zeminu. Pod vlivem kamaráda fotografa, který se právě vrátil z focení situace ve východní části Ukrajiny a v Kyjevě, jsem si všimla, že malý robotek je v barvách ukrajinské vlajky, žluto-modrý.

To už bylo trochu moc. Jako vždy se uvelebila na psacím stole vrníce před počítačem, na kterém jsem cosi tvořila. Aroma bylo tak výrazné, že jsem se vzdálila do kuchyně mezi rozličné vůně leča s žampióny či léčivého čaje s medem a citronem. Kočka nevrle zamňoukala a odskočila si do komory na pračku, kde má nachystány misky s vodou, křupkama, bez kterých nemůže žít, a s kostkami masa z konzervy.

Vrčel kotel, což nesnáší, a tak opět přiběhla do obýváku a dožadovala se čehosi, což jsem nepochopila. Pak kamsi zmizela. Nejspíše do prostoru uvnitř gauče, kam se chodí schovávat před světem.

Obdivuji, jak dokáže svůj ze 3/4 bílý kožíšek během deseti minut vybělit. Přiběhne našedlá od hlíny, ve které se vyválela, a během pár minut je zase bílá, bez vody a šampónů, přestože je neobvykle dlouhá a velká. Ne tlustá, ale dlouhá, což vrtá hlavou každému. Ocas má stejně dlouhý jako tělo a všem se to moc líbí. U nás je taková kočka neobvyklá. Prý jsou to kočky perské žijící zejména v Orientu.

Představuji si, že její rodiče si někdo přivezl k nám a moje nalezenkyně se zatoulala až ke mně. Jsem tomu moc ráda.