Jak smrdí žid?

Přestože je už zase to hrozné PONDĚLÍ, slunečné ráno nasazuje chodcům přívětivou tvář. Přede mnou kráčí vedle sebe bratři s výškovým rozdílem kolem jednoho metru. Malý kráčí dále a velkej brácha zahne doprava, Pomyslím si, hodnej brácha, asi dohlíží každé ráno na mladšího, aby včas vstal z prohřáté postele, na nic nezapomněl a vydal se včas na cestu do školy.

V tom se otočí jeden blonďatý student na dlouhána a s nadšeným výrazem s milým úsměvem volá: "Ahoj, co ty, jak je, už jsem tě dlouho neviděl."

Dočkáme se společně zajímavé reakce: "Ahoj, ale, zas mě čekají ti židi smradlaví." a kamarád bezelstně odvětí: "Jedete ze školy do Osvětimi?"

Zájezdy do Osvětimi jsou v našem městě časté. Nemáme to daleko. Dá se stihnout Osvětim i nádherný Krakov v jednom dni. Téměř každý deváťák tam už byl a na střední škole si zájezd klidně zopakuje, alespoň podle rozhovorů. Někteří už tam jet nechtějí, nechtějí už to místo hrůzy vidět, "...nemám na to nervy...", říkají.

A vida, tady jeden jede znovu? A proč vlastně, když mu ti židáci smrdí? Prý to v Osvětimi taky smrdělo. Jenže on tam vůbec nejede. Jen mu ve třídě znepříjemňují život dva smradlaví židáci sedící za ním... už prý jim taky na cosi hodnotného namaloval ty žluté židovské hvězdičky. Oni to nejsou židáci a jako si dospělí uleví nadávkou "Ty židáku", pochytí tohle i jejich děti.

Obvykle se ve škole zeptám: "Proč to říkáte? Už jste nějakého Žida potkal? Už jste s nějakým Židem hovořil? Co vám Židé učinili zlého?" samozřejmě, že z nich nikdo ještě žádného Žida nepotkal, ani neví, jak by ho poznal. "No, to se přece tak říká." odvětí.

Jenže, co když tohle slyší například Žid, kterému u nás bez výjimky za války vyvraždili skoro všechny předky, který nepoznal prarodiče ani ostatní příbuzné? Co když se jedná dokonce o někoho, který jen zázrakem přežil hrůzy války, a když se vrátil, nemohl se radovat z jejího konce, protože si nesl pocit viny za to, že přežil a ostatní ne. Protože se mu každou noc zdají hrůzné sny

Co když? Rada, že máme respektovat všechny lidské bytosti bez rozdílu, že máme mít úctu ke každému je základem lidské společnosti, jinak se naše moderní společnost stane baštou nenávistných extrémistů.