Obléhání a následný masakr v pařížském košer obchodě je důkazem, že Izrael musí existovat. Ve Francii, Belgii a napříč Evropou byli a nadále jsou Židé opakovaně cílem útoků islámských extrémistů. V loňském roce došlo k největšímu vzedmutí antisemitských zločinů dokonce i ve Velké Británii.
Jedná se o kontinent, který zažil nejstrašnější a množící se vlnu útoků. V roce 2012 Mohamed Merah zavraždil tři židovské děti a učitele v židovské škole v Toulouse. V květnu loňského roku byli tři lidé zastřeleni islámským střelcem v Židovském muzeu v Bruselu.
Během dvacátého století bylo židovství v Evropě téměř vyhlazeno. Ve dvacátém prvním století jsou zbývající Židé opět cílem útoků. Ale jsou cílem jiného druhu fašismu a lidí, kteří přišli do Evropy po holokaustu. V posledních několika letech Francie zažívá větší exodus Židů do Izraele, než z jiných zemí.
Existují dvě otázky, které musíme v současné době zvažovat.
První otázka: Proč jsou cílem vždy Židé?
V roce 2008, kdy byla cílem útoků Bombaj, islámští teroristé řádili v celém městě. Ale zvláště si vyhledali malý dům Chabadu v Bombaji, kde povraždili mladého rabína s jeho ženou. Ten scénář se všude opakuje. A samozřejmě sorta lidí, kteří popravují karikaturisty, kteří uplatňují své právo na svobodné vyjádření názoru, jsou stejní lidé, kteří se zaměřují na Židy.
Druhá otázka: Jak se stále mnoho Evropanů opovažuje divit, proč by měl Izrael existovat?
Dnešní Izrael je jediný skutečný ráj pro Židy, kteří žijí ve světě, který jim nedokáže zajistit bezpečí, i když by chtěl.
