Taky máte rádi klid, když si chcete povídat v restauraci či kavárně, ale tam huláká rádio či televize na plný plyn? Taky si rádi v letním parnu zajdete do klimatizovaného obchodu či podniku?
Mám samozřejmě podobně. Právě obhlížím krásné botičky, ale během chvilky jsem zpocená a dalo by se říci i celá mokrá z tamního dusna. Přistoupí ke mně prodavačka a ptá se jestli potřebuji s něčím poradit. Vyhrknu něco o tom, jaké tady mají dusno. "To víte, když tady máme stát celý den, tak je nám chladno," opáčí, a přestože slevy jsou více než příznivé, odcházím, navíc si děvčata zpestřují práci poslechem rádia.
Napadne mě, že bych si tady stejně boty nekupila. Také se vám stává, že když si koupíte boty v Praze, vydrží deset let, ale když u stejné firmy v malém městě, boty se do půl roku nějak pokazí a po měsíci reklamace vám oznámí, že ji neuznávají? Mi ano.
V supermarketu kmitají děvčata jako stroje, ani nemají čas koukat kdo jde kolem a pozdravit se s ním. Zdravím známé prodavačky a ony překvapeně odpovídají, že mi také přejí dobrý den. U pokladny, kde je dlouhá řada, už to nevydržím a postěžuju si na dusno. Pokladní se usměje a opáčí, že oni v tom musí ještě pracovat. Prý klimatizace není pokažená, prostě tam není. Jelikož jsou v podnájmu, firma sama nemůže provádět úpravy na budově. Co budou chudinky dělat v letních vedrech, že.
Kámoška začala pracovat v opravené budově, kam se přestěhoval jeden veledůležitý úřad, ovšem při rekonstrukci nějak zapomněli do prosklené budovy namontovat klimatizaci, úředníci se při práci pěkně zapotí, a když otevřou okna čerstvému vzduchu, průvan ochladí jejich rozpálená a zpocená těla a přinese nejeden zdravotní problém.
