Wladyslaw Szpilman, klavírista, hudební skladatel a spisovatel se narodil v roce 1911 v Sosnowiec. Po válce vydal autobiografickou knihu o sobě a průběhu obou varšavských povstání a zničení města, které nacisté srovnali se zemí.
Slavný klavírista studoval hru na klavír ve Varšavě a v Berlíně. Za války hrál v kavárnách a restauracích, taktéž v židovském ghettu, a snažil se podporovat svou početnou rodinu a další obyvatele ghetta. Celá jeho rodina byla posléze zavražděna v Treblince, kde skončili téměř všichni varšavští Židé.
Wladek se ukrýval za pomoci svých přátel a dalších, mezi nimiž byla i zachránkyně několika tisíc židovských dětí Irena Sendlerová.
Během strastiplného skrývání jej objevil německý kapitán Wilm Hosenfeld. Ten zjistil, že je klavírista, a začal ho podporovat. Nosil mu jídlo a oblečení.
Wladek se dozvěděl jméno svého zachránce až v roce 1951 a poté se pokusil požádat o jeho propuštění ze zajetí na Sibiři, což bylo zamítnuto. Wilm zemřel jen rok poté, v roce 1952.
Po válce Szpilman opět hrál. Na domě ve varšavské ulici Niepodleglosci 223, kde se skrýval, je od roku 2011 umístěna pamětní tabule.
V roce 2002 natočil režisér Roman Polanski film Pianista o osudu Wladka. Režisér sám polského židovského původu se rovněž za války skrýval, ale nechtěl natočit film o sobě. Film získal dvakrát Oskara a Zlatou palmu v Cannes.
