Čtenáře bulváru lze poznat na první poslech

Víte, že se v banánech objevili jedovatí malí pavoučci, kteří vás mohou zabít? A víte, že když zasadíte celer příliš brzy a přijde chladné počasí, místo bulev se dočkáte květů? Kdo tohle neví, může přijít o život i úrodu.

Tyhle jobovky lidé rádi šíří dál. Přece se musí podělit s ostatními, varovat je. Jenže podle průzkumů 80% lidí bulvár čte, takže tyhle informace pro ně nejsou nic nového. Ale to nevadí, alespoň mají téma k zajímavému hovoru.

Jedna kolegyně tvrdí, že kdo se nedívá na televizi, nemá se pak s lidmi o čem bavit, prostě není in. Neví, co se děje v seriálech, kdo s kým spí, kdo koho opustil, podvedl. Kdo si koho vzal, komu se narodilo dítě či kdo zemřel, a musel být tudíž nahrazen čerstvou krví.

Taky je potřeba sledovat, kde se co ve které ZOO narodilo, jak mládě prospívá, jak se o ně matka stará či nestará, popřípadě, která ZOO nakoupila nějaké nové a neokoukané zvíře, které lidé mohou přijet navštívit, případně si adoptovat.

Ve zprávách jsme informovaní o tom, které celebritě kde vypadlo neposedné ňadro, či jiná část tělíčka. Komu co prosvítá či se vybuluje v nejnovějším modelu. Kdo tohle nesleduje, jakoby nebyl.

K ranní kávě se zákuskem či koláčkem si lidé rádi podiskutují o nejnovějších světových katastrofách, vraždách, loupežích. Takové stínání hlaviček v přímém přenosu bývá největším trumfem. Že se některým citlivým osobám bouří žaludek nejen proti lepku, kofeinu, ale i proti nervydrásajícímu líčení nejlépe masových vražd? Má prostě smůlu.

Jedna dáma zásadně bulvár nečte, neboť její nervová soustava po půlhodinovém prohlížení Blesku a dalším pokusu o den později dala najevo, že tohle je na ni moc, a vyžádala si dvoudenní bolení hlavy a žaludku. Je to podobné, jako pozřít cosi nechutného. Poté stačí pohled a tělo a žaludek se začnou bouřit.

Poslouchat vlastní tělo se vyplatí. Lékař je jen člověk, a nevidí do našich útrob a hlavy. Jen my nejlíp víme, co nás znepokojuje, působí nám bolest, či stres. Vnímat to, co nás stresuje, působí nám bolest, jakési problémy, a naopak to, co nás dělá šťastnými a spokojenými, je moc důležité a vede k lepšímu životu.