3013 metrů čtverečních opravených fresek v kostele ve Šternberku

V kostele Zvěstování Panny Marie ve městě Šternberk (Olomoucký kraj) plném impozantních památek, byly právě před rokem odhaleny tisíce metrů čtverečních obnovené freskové výzdoby. Jeden z největších moravských kostelů dostal zpět svou krásu po více než osmdesáti letech.    

Dirigent (MUDr. Vít Rozehnal) Scholy od sv. Jana Křtitele ze Šumperka při sobotní mši, nad ním část fresekMUDr. Karel Černý, člen sboru

Desítka restaurátorů na obnově 3 013 metrů čtverečních freskové a štukové výzdoby na klenbě a stěnách chrámové lodi šternberského kostela pracovala od července 2009. Aby vůbec mohli vrátit zašlý lesk původním barokním malbám z konce 18. století, museli pro ně řemeslníci postavit stotunové lešení tvořené dvaadvaceti kilometry trubek.

Výjevy na desetiletí před zrakem návštěvníků skryly především saze z požáru varhan v roce 1927. V osmdesátých letech minulého století se pouze podařilo opravit presbytář.

Rekonstrukce se současně dočkaly i varhany z dílny firmy Rieger, jejichž zvuk se kostelem rozlehl poprvé v roce 1929. V prospektu třímanuálového varhanního nástroje je celkem tři tisíce dvanáct píšťal. Největší z nich mají sedm metrů, nejsilnější pak v průměru třicet centimetrů. Současně plánuje farnost z příspěvků věřících i zrestaurování 40 chrámových lavic.

Autorem více než tří tisíc metrů čtverečních barokních maleb zachycujících Nanebevzetí Panny Marie byl František Antonín Šebesta, který si své umělecké jméno upravil na italsky znějící Sebastini. Na objednávku šternberských augustiniánů pracoval v tamním kostele v rozmezí let 1781 až 1783.

Pomyslná omlazovací kúra přišla na více než 25 milionů korun. Jejich zdrojem byly převážně peníze z grantu z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Zbývající část financí poskytl Olomoucký kraj a město Šternberk. Svůj příspěvek vybrali i místní farníci.

Oslavy dokončení fresek probíhaly o víkendu 25. až 27. března 2011 včetně slavnostních mší. Kulturní program obohatily koncerty staré lovecké hudby, vídeňského varhaníka Ernesta Wallyho a Chrámového sboru Šternberk a Scholy od sv. Jana Křtitele ze Šumperka, kde také zpívám.

Kostel s freskami je součástí areálu bývalého Kláštera augustiniánů. Ten byl založen roku 1371 Albertem II. ze Šternberka. Současná podoba komplexu v těsné blízkostí šternberského hradu pochází z 18. století a je výsledkem tvůrčí aktivity jeho posledních proboštů. Budova proboštství, dnes fara, byla postavena ve 20. letech 18. století a o něco později byla zahrada kláštera  přebudována na vznosný park. Konvent byl poté barokně přestavěn. Na výzdobě se podílel také v této oblasti známý barokní malíř Jan Kryštof Handke a další.

Barokní přestavba kláštera byla završena novostavbou klášterního a farního kostela Zvěstování Panny Marie na místě zbořeného, původně gotického kostela v letech 1775 - 1783. 

Dnes je klášter ve vlastnictví města Šternberk. kterému se daří rozsáhlý areál udržovat v zachovalém stavu.

Pokud se vydáte na výlet do malebného města Šternberk na úpatí Jeseníků, nezapomeňte zde navštívit jeho zdaleka vévodící dominantu, Hrad Šternberk. Klášter, hrad i město samotné vděčí za svůj vznik rodu pánů z Šternberka, jehož přídomek byl odvozen od hradu Šternberka na Sázavě v Čechách.

V době, kdy mladý Přemysl Otakar II. jako markrabě moravský získal sňatkem (r. 1251) rakouské vévodství , kde vymíral panující rod Babenberků, došlo ke střetnutí s uherským králem Bélou IV. Vojenské akce se přenesly i na Moravu a během nich v r. 1253 řídil obranu Olomouce proti uherským Kumánům Zdeslav ze Šternberka. Ten při úspěšném výpadu z městských bran zabil jejich náčelníka, útočníky úspěšně odrazil a přinutil k útěku do Uher.

První konkrétní údaj o Šternberku je z r. 1269 v listině Přemyla Otakara II. Nejstarší část hradu je z druhé poloviny 13, století, hlavně válcová věž. Její zdivo je 4 m silné a v dobách ohrožení tvořila centrum obrany hradu. Albert I., syn Zdeslavův, byl  zakladatelem města pod hradem, o kterém je poprvé zmínka r. 1296.

28. září 1415 se na hradě sešla drobná šlechta z Olomoucka, aby zde podepsala stížný list do Kostnice proti upálení mistra Jana Husa.

Koncem 17. století panství koupili Lichtenštejnové a patřilo jim až do r. 1945.

Koncem 19.století byl hrad spíše zříceninou. Poté došlo k jeho romantické přestavbě. 

V r. 1945 se stal hrad majetkem československého státu.

V současnosti je v tomto gotickém hradě s renesanční přístavbou a parkem umístěno také Muzeum hodin. Dokumentuje technický a slohový vývoj časoměrných přístrojů od 2. tisíciletí př. n. l. přes středověk až do současnosti. Vystaveno je na 500 ukázek, např. hodiny sluneční, přesýpací, olejové, vodní, ohňové, mechanické, věžní i kapesní.

V hradním paláci jsou přístupné např. interiéry s historickým nábytkem, kachlovými kamny, gobelíny, obrazy a vystaveny jsou mj. barokní obrazy nizozemských mistrů. Moc si výlet do Šternberka užijte.

Na této adrese můžete vidět pěvecký sbor Schola od sv. Jana Křtitele v ČT:

http://www.ceskatelevize.cz/porady/1098528273-krestansky-magazin/311298380060008/video/