10 věcí o hebrejském jazyce, který by nejen každý Žid měl vědět

Eliezer Jicchak Perlman  pocházel z Ruska, studoval v Paříži a později v Palestině jako Eliezer ben Jehuda vytvořil novodobou hebrejštinu/ivrit, která původně byla používána jen jako jazyk spojený s židovským náboženstvím, tórou.

1. Hebrejština je svatý jazyk (ve smyslu fyzickém, ne ve smyslu řeči)
Hebrejština je tradičně označována jako Lašon Hakodeš (Holy Tongue, "tongue" v angličtině popisuje ne řeč, ale jazyk v ústech). Proč je tomu tak? Židovský učenec Maimonides říká, že je to proto, že v řeči/jazyku chybí sprostá slova a slova popisující části lidského těla. Nachmanides nicméně říká, že je to právě proto, že je to řeč/jazyk, který Bůh používal k prosazení Jeho vůle skrze proroky.
2. Hebrejština je "téměř" jazyk Bible 
Převážná většina hebrejské Bible (Tanach) je napsána hebrejsky. (Některé z posledních knih Bible, Daniel a Ezra, obsahují značnou část v aramejštině, lingua franca židovského národa během jeho babylonského exilu.)
3. Můžete říci "ano" v hebrejštině?
Hebrejština se vyvíjela. V moderním hebrejštině (Ivrit), "lo" je "ne" a "ken" je "ano". V hebrejštině Mišny(která se běžně používala před dvěma tisíci lety) byla slovo pro "ano" bylo "hen". Když se obrátíme k biblické hebrejštině zjistíme, že se v ní žádný ekvivalent pro naše "ano" nevyskytoval. V biblickém kontextu "ken" znamená "tak" a "pravda", ale ne jednoznačné staré slovo "ano", v jakém kontextu je toto slovo používáno dnes. 
4. Šalom znamená více než jen mír v hebrejštině
Asi nejznámějším slovem v hebrejštině je dnes "šalom", což znamená "mír". Toto slovo však znamená mnohem víc. Může být použito jako "ahoj", stejně jako "na shledanou" a má i jiné významy. Mírně upravená forma, "šalem" znamená "dokonalý" nebo "úplný", protože jakmile není mír, nikdo není úplný a nikdo nemůže být spokojený.
5. Záležitost hebrejského přízvuku
Když se vrátíme starověku, tehdy vždy existovaly různé dialekty hebrejštiny. Bible skutečně popisuje, že lidé z Efraimu nevyslovovali "š" ve slově ve slově shibolet ("snop"), namísto toho vyslovovali "sibolet". V době, kdy byl Efraim ve válce se zbytkem Izraele ten, kdo nedokázal správně vyslovit toto slovo, byl identifikován jako Efraimi. V posledních stoletích některé židovské komunity v Litě (židovsky  Litva) nevyslovovaly říci "š", a proto mluvili o "Sabbos", "Smuel"  atd.

6. Jedno hebrejské slovo = 5 anglických slov
Hebrejská slova se skládají ze dvou nebo tří písmen v kmeni, ke kterým lze přidat předpony a přípony. Tak jedno hebrejské slovo s několika předponami a příponami může být přeloženo jako 5 slov anglických. Například???????? znamená "a on nás vzal ven." proto, jak to může říci každý překladatel z hebrejštiny do angličtiny, několik stovek hebrejských slov často může znamenat tisíce anglických slov, když jsou přeložena do angličtiny.
7. Hebrejština je jazyk modlitby
Modlitba je velkou součástí židovského života. Modlíme se třikrát denně, čtyřikrát o šabatu a svátcích  a pětkrát na jom Kippur. Skoro všechny modlitby jsou v hebrejštině. Proto se židovské děti často učí číst hebrejštinu ještě předtím, než jsou schopny porozumět danému jazyku (všimněte si, že mudrci nám radí, abychom nejprve vyučovali porozumění hebrejštině).
8. Hebrejské samohlásky jsou významná záležitost
Všech 22 písmen hebrejské abecedy jsou souhlásky. Čtenář tak využívá systém bodů a čárek (zvaných "nekudot"), které se vyskytují u písmen a poskytují čtenáři pro pochopení textu. Tyto nekudot se standardně vyskytují v modlitební knihách a dalších základních textech. Avšak ani Tóra, ani Talmud (ani většina hebrejské literatury) nemají nekudot. Ale jak jim tedy můžeme? Dá se to přirovnat k jízdě na kole bez řídítek, jen si na to musíte zvyknout.

9. Velké (téměř) oživení hebrejštiny
Koncem 19. století se sionističtí vůdci rozhodli "oživit" hebrejský jazyk (který nebyl běžně používán v každodenním projevu po více než 1000 let) jako oficiální židovský jazyk v zemi Izrael. Aby tak mohli učinit, důkladně rozebrali Bibli a Talmud, aby vyhledali slova z dávné minulosti, aby vytvořili nový jazyk. Podařilo se jim vytvořit moderní hebrejštinu, což je něco v historii celé civilizace dosud nevídaná věc. Jazyk se však výrazně liší od syntaxe (větné stavby) a výslovnosti biblické hebrejštiny (je to spíše zjednodušený hybrid aškenázského jazyka jidiš a sefardského ladina) a mnozí tvrdí, že nový jazyk není stejný jako Lashon Hakodesh, svatý jazyk (tongue).
10. Hebrejština je jazyk stvoření
Čteme v Genesis 1, že Bůh stvořil svět. Toto bylo řečeno v hebrejském jazyce. Takto hebrejská písmena a slova, kterými byla boží energie nasměrována do všech aspektů stvoření, která dnes můžeme spatřit a vnímat. Dokonce i nyní, říkají kabalisté, Bůh neustále stále přetváří svět a každé stvoření obdrží svůj život skrze hebrejské jméno.