když lovec mine zajíce jednou zleva a podruhé zprava, je zajíc v průměru mrtvý, tolik ke statistice

Z čeho vychází ta "statistika"? Nezohledňuje totiž sporné a nesporné rozvody, čímž musí být nutně zkreslena - v článku píšete, že nejčastějším důvodem žádostí podávaných ženami je rozdílnost povah - ale v nesporných rozvodem se důvod neudává, musí jít tedy pouze o rozvody sporné. Pak ale chybí ty nesporné nebo je to celé "volaaké čudné".

Jaký je tedy zdroj dat?

A první, kdo se to dozví, je sociálka, kam vyrazí pro podporu. Chceš rozvod, klidně, ale po rozvodu vše za své, a ne že budeš parazitovat na dětech.

Pak ať jsou tedy zrušeny všechny odvody pro sociálku, protože jaký má význam platit odvody a daně, když pak není možné čerpat? A je úplně jedno, jestli před rozvodem, po rozvodu nebo kdykoliv jindy. Platíme to proto, že potom máme nárok na čerpání. Pokud nárok není, pak ať není ani povinnost to platit. Což by bylo úplně nejlepší, protože bychom ještě ušetřil to, co nás stojí to přerozdělování.

Můj názor:

1) Brojit obecně proti rozvodům nemá smysl, mnohdy je nejen pro rodiče, ale i pro jejich děti, lepší se rozvést, než žít nešťastný život (větší počet rozvodů je podle mne důsledkem pádu náboženství, bohatnutí společnosti, společenské přijatelnosti rozvodů, slušného sociálního systému, jde prostě dle mého názoru o společenský vývoj, proti kterému má asi stejné malý smysl bojovat jako proti rozpadu velké rodiny o století dříve) 

2) Pokud k rozvodu dojde, tak dle českých zákonů by se měla ctít rovnoprávnost rodičů, už jsme snad dále, než:

a) za první republiky a dříve v minulosti, kdy se dítě při rozpadu manželství svěřovalo celkem automaticky do péče otce 

b) v padesátých letech, kdy se bolestně hledalo, kdo více rozvod zavinil 

c) později za komančů, kdy se dítě při rozpadu manželství svěřovalo celkem automaticky do péče matky 

3) Stejně jako ve vyspělých západních státech by se stát měl snažit, aby oba rodiče měli i po rozvodu šanci i nadále pečovat o své dítě (pokud není nějaký závažný kriminální či psychologický důvod proti péči některého z rodičů), protože v zájmu dítěte je péče obou jeho rodičů (nikoli péče otčíma či macechy, ale otce a matky), prostě pro každé dítě je poměrně zásadní, aby na něj působily oba dva výchovné vzory - nejen matčin, ale i otcovský

4) Ještě malý dodatek k výše napsanému: považuji za dosti pravděpodobné, že by rozvodů ubylo, kdyby ubylo svěřování do výhradní péče ze strany soudů, protože část rozvádějících se rodičů jde do rozvodu právě s vidinou snadného získání dětí do své výhradní péče

Mám jednu kamarádku, její manžel si před třemi lety našel milenku, letos na jaře jí přivedl domů, že budou bydlet všichni společně. Kamarádka se odstěhovala a teď po půl roce podala žádost o rozvod. Můra jedna rozvracečka vztahů !

Jo. jo, žárlivost je prevít... 

Ja se zenam nedivim. Kdyz on ten trener z fitka je tak skvelej a tak jim rozumi. Maji prece pravo na sve stesti a toho po boku toho noumy, ktery ji jen dava penize, prece nedosahne. Deti to pochopi az budou velke.

Slušní lidé se nerozvádějí.

Není-li rozvod, není třeba řešit péči o děti po rozvodu.

Rozvodům je třeba předcházet. V první řadě uváženým výběrem manžela/manželky.

Trochu pesimistické autore. Nastiňujete, že ti, co se nerozvedou podstupijí nějakou oběť  pro děti. Ač tomu těžko uvěříte, jsou i šťastná manželství.

Děkuji všem diskutujícím, kteří dokazují, jak je tolerance k rozvodovosti u nás už zažraná v lidech.

Pardon - překlep.

Čtu titulek v diskusích, a říkám si - takovou hámotinu může napsat jen Hodina. A on je to Hodina

No, Kroupa ! Kdo jiný by napsal takový blábol