I tatínkové se přece starali o děti

„Kdo má největší zásluhu na tom, že dneska máme ekonomicky aktivní lidi, kteří jsou schopni slušně financovat tento stát? To jsou ty matky, které vychovaly ekonomicky aktivní děti.“

Tak v Českém rozhlase argumentoval senátor Miloš Vystrčil (ODS), když obhajoval svůj návrh zvýšit o 1000 korun důchody těm, kdo jsou důchodci už aspoň 25 let. Matky, které odcházely do důchodu dříve než muži, by tak mohly i dříve dosáhnout na jeho zvýšení.

S touto argumentací nemohu souhlasit. Chceme-li ocenit rodiče, kteří vychovali ekonomicky produktivní děti (a to je správná myšlenka), pak to rozhodně nebyly jen matky. Na výchově dětí se podíleli oba rodiče - zvláště v dřívější době, kdy rozvodovost byla mnohonásobně nižší než nyní. I v případech, kdy otec chodil do práce a matka zůstávala s dětmi, neměla pouze ona zásluhu na tom, že dnes jejich potomci odvádějí státu daně a odvody. To, že se mohla o děti starat doma, bylo totiž obvykle možné jen díky penězům vydělaným otcem. Bez nich by nepracující matka i děti živořily, skončily mezi spodinou (dnes mezi příjemci sociálních dávek) a pro stát by nebyly přínosem, ale zátěží. 

Genderová nerovnost - ale v čí prospěch?

Je pravdou, že ženy, které byly nějakou dobu na mateřské dovolené a poté dříve odešly do důchodu, měly nižší vyměřovací základ a tedy i nižší důchody. Podle České správy sociálního zabezpečení je dnes průměrná výše starobního důchodu u mužů 13 076 korun a u žen 10 758 korun. Rozdíl činí 2 318 Kč měsíčně. Za 15 let pobírání důchodu to je - na první pohled závratných - 417 240 Kč, o které dostane muž více.

Zapomíná se ale, že tím, jak ženy odcházejí a i dříve odcházely do důchodu v nižším věku, ve skutečnosti dostanou od státu za svůj život mnohem více. Pětasedmdesátiletá žena, která šla do důchodu o 5 let dříve než stejně starý muž, za těchto 5 let inkasovala od státu - přepočítáno na dnešní důchody a cenovou hladinu - 645 480 korun navíc. Po dalších patnácti letech pobírání důchodu o něco nižšího, než kolik pobírá muž (viz minulý odstavec), se tento rozdíl samozřejmě zmenší. Stále ale činí celých 228 240 Kč, o které stát zaplatil ženě více než muži.

To už se ale dostáváme na hranici délky dožití mužů. Průměrný muž v tomto věku umírá, průměrná žena jej přežije téměř o 6 let a po celou tuto dobu dále pobírá od státu důchod. Ten jí tak vyplatí o dalších 774 576 korun více než (nyní již nežijícímu) muži.

V průměru tedy důchodkyně za svůj život obdrží od státu - od nás všech - o milion korun více než důchodce. A to při stejných nebo nižších odvodech na důchodové zabezpečení. Jakákoliv úprava, která by dále zvýhodňovala ženy na úkor mužů, by tak jen zvyšovala nerovnost mezi nimi.

Budiž ke cti panu senátorovi Vystrčilovi, se kterým jsem po skončení rozhlasového pořadu osobně hovořil, že tyto argumenty alespoň částečně uznal. Jak se to projeví v jeho legislativních návrzích, však ještě uvidíme.

Převzato ze Střídavky