- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Dobré shrnutí
Juniorský hokej je misty pěkná divočina. Mnoho kluků sice již hraje v nejvyšších soutěžích, ale se samými zkušenými a ostřílenými mazáky. A oproti tomu je parádní sledovat energii dvou mužstev odhodlaných mladíků.
To, co naši předvedli je neskutečně a hned tak to někdo nezopakuje. Hlavně ta vůle a odhodlání nic nevzdat. Líbí se mi slova finského trenéra po utkání, že Češi jsou tým, který jak ucítí krev, zvýší to jejich šílenství. Ti kluci mohli být klidně dávno na kolenou a mít hlavu ve smutku. Jenže místo toho ukázali obrovské srdce.
Říká se že bronzová medaile je lepší než stříbrná. Bronzová je po vítězném zápase, stříbrná po prohře.
Před týdnem parádní otočka Dynama proti Kanadě, člověk si říká, že tohle se vidí jednou za mnoho let. A teď to tihle naši kluci ještě překonali. Neskutečné.
Na otočku jsem si vzpomněl právě při čtvrtfinále po gólu Kuby Štancla. Říkal jsem si, že nás nyní asi Kanada moc v lásce nemá. Zdá se, že nyní se přidalo i Finsko. Hokej mám rád. Člověk musí někdy polknout hořké porážky, o to víc si ale vychutnává tyto momenty.