Jedno je jisté už teď. Nezmění to vůbec nic. Se mnou chodil na vesnickou dvojtřídku nějaký Pepina, každou třídu dělal dvakrát, na měšťanku ho nepustili. Nechal si od nás menších holek přečíst psaníčko od svojí dívky, ve svých 14letech sotva slabikoval. Šel se učit kominíkem, jinam by ho prý nevzali. Tenkrát nebyla taková síť pomocných škol, tak s námi všichni tihle chodili do školy, sice propadali, ale nakonec se vyučili nebo šli jezdit s traktorem do družstva, krmit dobytek. Pak pamatuji v modernější době případy dětí několika mých známých. Byli na to učení trochu natvrdlí nebo těžší dyslektici a jiní dys.. Po ukončení školy šli do učení na automechaniky, truhláře. Byly kvóty na učebních oborech pro tyhle děti. Jsou dnes dávno vyučení, někteří vyloženě machři ve svém oboru. Já tenhle humbuk kolem romských dětí naprosto nechápu. Tihle samozvaní spasitelé si myslí, že teprve oni vymyslí něco, co ze zanedbaných děcek vyprodukuje širokou vrstvu romské inteligence. Stačilo by, aby z nich byli ti dobří pracanti, o kterých jsem se zmiňovala.
