Anexe – mýty a fakta

V tomto článku se pokusím o vyvážený pohled na současnou Ukrajinskou krizi. Podle Ottova slovníku z roku 1889 je anexe legitimní, pokud je založena na výsledku předchozího referenda. Výňatek z mezinárodního práva.

Jako příklad nelegitimní anexe uvedu násilné obsazení Rakouska Třetí říší: Dne 11. března 1938 proběhl v Rakousku ozbrojený převrat, který vedl nacista Arthur Seyß-Inquart. Ten také povolal do země na pomoc Německé vojsko. 12. března přijel do Rakouska Adolf Hitler, který prohlásil připojení Rakouska k Třetí říši. V lidovém hlasování, které proběhlo 10. dubna 1938, vyslovilo 99 % hlasů souhlas s připojením. Všimněte si, že referendum proběhlo až po vyhlášení připojení.

Jako legitimní anexi bych považoval i případné připojení Portorika k USA: 6.11.2012 hlasovali Portoričané o změně statutu své země, 61% hlasovalo pro připojení k USA. Jak se situace vyvine dál je v rukou Amerického Kongresu. Pokud se Portoriko stane 51. státem Unie, nemůže nikdo nic namítnout.

A teď stručná historie připojení Krymu k Rusku: Po Kyjevském státním převratu, Krym postupně obsadila proruská domobrana v neoznačených uniformách. Ozbrojenci obsadili parlament autonomní republiky před Ukrajinskou armádou, jehož poslanci následně vyhlásili referendum o samostatnosti Krymu, které proběhlo 16. března 2014. Většinou 96 % hlasů se vyslovili občané pro připojení autonomní republiky i Sevastopolu k Rusku a ihned poté obsadilo poloostrov na pozvání nově ustanoveného premiéra Krymu Aksjonova  označené vojsko Ruské federace. Dne 21. března 2014 Rusko na žádost parlamentu nově vzniklé Republiky Krym začlenilo Krym a město Sevastopol do svého státního území.

Potud fakta a další poznámky jsou již moje.

Občané Krymu se tak vyhli scénáři, který vidíme na východní Ukrajině. Dle mezinárodního práva byly splněny podmínky legitimní anexe Krymu. Oproti případnému připojení Portorika je to poněkud divočejší, ale divočejší byla i situace, za které k němu došlo.

Teď ještě jeden hypotetický příběh: Do Vídně přijíždí delegace Velkoněmecké říše v čele s Adolfem Hitlerem a nabízí Rakousku připojení k Říši. Rakouský legitimní Parlament odmítne, načež  přívrženci národního socialismu zinscenují násilný státní převrat s útoky na sídlo Parlamentu a pořádkové složky a nakonec Parlament obsadí. Čelní představitelé Rakouska uprchnou do ciziny. Dosazený premiér přijímá delegaci Velkoněmecké říše, která přichází opět se stejnou nabídkou. Tentokrát je přijata.

Je to příběh z Kyjeva, jak asi každý poznal, ale v mnohém mi připomíná scénář z Vídně 1938, ne až tak přímý, ne až tak autoritativní, ne až tak militantní, ale v principu stejný, jehož následkem je současná Ukrajinská krize hrozící přerůst ve třetí světovou válku. Odpůrci pučistů ignorovali následné volby, ze kterých vzešla současná Ukrajinská garnitura, kterou neuznávají a rozhodli se bránit před vojenskou agresí. Údajně jim vojensky pomáhá Rusko, možná ano, možná ne. Pokud vím poslali humanitární pomoc, která byla označena za invazi. V dnešní době satelitů s vysokým rozlišením by vůbec neměl být problém prokázat přítomnost vojsk na jakémkoliv území. Možná, že Rusko i pomáhá a já se ani nedivím, vždyť ti lidé jsou Rusové. My taky pomáháme našim Čechům na Ukrajině nebo alespoň o tom mluvíme.

Trvalo téměř rok než se někdo rozhoupal a začal o konfliktu jednat, ale je to jalové. Ukrajina Donbas chce, jelikož ji v podstatě živí. Donbas Ukrajinu nechce, jelikož jej napadla a chtěla obyvatelstvo zlikvidovat. Tyto oblasti nikdy nemohou tvořit společný stát, jako jej nemohou tvořit Srbové a Chorvati. Takže se bude ještě rok kecat o demilitarizovaných pásmech, odzbrojení, likvidovat Donbaský průmysl až nebude o co stát. Zůstane spálená země, kterou si EU přijme jako svého člena. To bude teprve terno. Existuje pravdivé, lidové přísloví: Nevrtej do hovna, protože začne smrdět. To představitelé EU před rokem a půl nevěděli?

Nakonec se mi ta vyváženost trochu vytratila, ale oficiální, vládní média to jistě uvedou na pravou míru.

Jaromír Hlubek