Abych pořád jen nenadával na Zemana, často se také zamýšlím nad tím, kdo by ho měl na Pražském hradě nahradit. Až půjdeme za dva roky znovu k urnám, moje nejdůležitější podmínka je, aby nedělal českému národu ostudu ve světě.
Na národní úrovni by ostuda snad tolik nevadila, i když vulgární projevy nebo virózy při slavnostních příležitostech jsou stále samozřejmě nepřijatelné. U nás jsme na to ale už zvyklí.. Problém je, že ať chceme nebo ne, prezident je hlava státu, a přestože nemáme prezidentský systém, ve světě je vždy slyšet mnohem více než předseda vlády nebo jiní politici, a proto i vulgární projev nebo viróza má rázem mezinárodní charakter. Mnohem více mi ale vadí, když prezident dává najevo svou náklonnost k Rusku, nebo když hovoří o migrační krizi stylem, za který by se nemuseli stydět ani pravicoví extremisté. To samozřejmě ihned převezmou nejvýznamnější světová média, a veřejnost si tak snadno vytvoří falešný dojem o celé České republice. Proto volba Zemana prezidentem byla diletantská chyba.
Téměř kdokoliv by byl lepší než Zeman, ať už bude pravicový nebo levicový. Důležité je, aby byl slušný, a aby nebyl hlásnou troubou prokremelské propagandy. Nejlepším kandidátem by byl podle mého názoru Karel Schwarzenberg, ale je jasné, že ten už kandidovat nebude. Jako ministr zahraničí dělal národu dobrou službu, ale je pochopitelné, že v době, kdy mu bude 80 let, už znovu kandidovat nechce. Na druhou stranu je dobře, že máme čas na to, abychom našli jiného kandidáta, který nebude spjat s jednou politickou stranou, a tak bude přijatelný pro široké vrstvy. Neměl by také mít nálepku "kandidát pražské kavárny", protože pak by na něj všichni komunisté, fašisté a ruští švábové házeli špínu. V tuto chvíli ale ani nevíme, jestli zvažované osobnosti o kandidaturu stojí.
Jedním z vhodných kandidátů by mohl být Šimon Pánek. Po sametové revoluci odmítl nabízené politické funkce, a raději se věnoval dobročinným aktivitám. Řídí jednu z nejctihodnějších českých organizací, tedy Člověka v tísni. Tato organizace pomáhá zmírňovat utrpení mnoha lidí po celém světě v místech živelných katastrof i válečných konfliktů. Jako ideálního kandidáta na prezidenta Šimona Pánka zmiňoval i Václav Havel. Je mi ale jasné, že ani on to nebude mít jednoduché v předvolební kampani, protože bude muset odrážet útoky lidí, kteří proti němu už teď vedou kampaň na různých prorusky orientovaných webech.
Dalším zvažovaným kandidátem je Ladislav Špaček. I pro něj již vznikla iniciativa, která ho podporuje. Jako mistr etikety by se nikdy nesnížil k vulgárním výrazům a urážkám svých odpůrců, a jako následovník Václava Havla by určitě nebyl proruský. Jako nevýhodu ale mnoho lidí uvádí, že jeho názory nejsou zatím příliš známy. Pokud by se rozhodl kandidovat, jistě by se to změnilo.
Dalším vhodným kandidátem by podle mého názoru byl Jiří Pospíšil, který nedávno překročil nutnou věkovou hranici. Myslím si, že by Českou republiku dobře reprezentoval, stejně jako dosud v Evropském parlamentu. Bojím se ale, že tak jako každý politik by se stal v předvolební kampani terčem kritiky z důvodu své politické minulosti.
Hnutí ANO údajně uvažuje o nominaci Martina Stropnického, který by si tento volební systém v menším mohl vyzkoušet už v příštích senátních volbách. ČSSD zřejmě Miloše Zemana nepodpoří, ale netuším, jestli postaví vlastního kandidáta, a jakého.
Nedávno kandidaturu ohlásil i teplický primátor Jaroslav Kubera. Na mě to působí spíše jako vtip, protože je euroskeptický, je silný kuřák, a působí na mě trochu jako pravicová obdoba Zemana. Na druhou stranu dobře vede Teplice a je zde poměrně oblíbený, přestože jde jinak o levicový region, takže jeho případná kandidatura by mohla alespoň rozmělnit hlasy kuřáků a pologramotných ignorantů, kteří volí Zemana. Pak by byla šance, že by se Kubera ani Zeman nedostali do druhého kola.
Ještě ani nevíme, jestli bude Miloš Zeman chtít kandidovat i podruhé. Rozhodnout se chce přibližně za rok. Ještě před rokem jsem měl dojem, že v dalších volbách by neměl šanci. Nyní se ve světle migrační krize a jeho populismu jeví jako téměř jisté, že pokud bude kandidovat, dostane se minimálně do druhého kola, a proto je důležité najít kandidáta, který bude mít šanci ho porazit.
V politice nikdy nemůžeme nic předvídat na dva roky dopředu. Martin Bursík loni řekl, že ještě na konci roku 2012 si nedovedl představit, že významným subjektem ve vládě bude hnutí ANO, a na Hradě bude Miloš Zeman. Tehdy všem průzkumům kraloval Jan Fischer, který se pak nedostal ani do druhého kola. Zřejmě začal s volební kampaní příliš brzy, a ostatní ho pak předběhli. Já jsem Fischera nikdy za prezidenta nechtěl, ale dnes si myslím, že i tento normalizační kariérista by byl lepší než Zeman. A i když se Zeman nyní jeví jako těžký soupeř, všechno se může změnit.
Věřím v demokratickou volbu, při které se většina voličů nebude řídit předvolebním populismem. A také věřím, že k urnám konečně vyrazí i ti, kdo obvykle nevolí. Protože i oni jsou odpovědní za budoucnost České republiky.
Přeji všem čtenářům mnoho štěstí, zdraví a úspěchů v roce 2016!
