Aktivní, nebo aktivistický prezident?

Miloš Zeman dával už před volbami najevo, že bude v domácí politice aktivnější, než byl Václav Klaus. Zároveň ale sám sebe charakterizuje jako eurofederalistu, takže Klausovy euroskeptické výroky jsou zřejmě minulostí. Co ale můžeme očekávat od jeho role v našem parlamentním systému?

I když se mi to nelíbí, budu se muset smířit s tím, že minimálně pět let budeme mít Zemana na Hradě. Emigrovat se kvůli tomu nechystám, i když tím mnoho lidí vyhrožuje při každých volbách. Já mám v Praze svůj domov a těžko si dovedu představit, že bych delší dobu žil někde jinde. Jako student politologie jsem se samozřejmě už mnohokrát zamyslel nad tím, co všechno může Miloš Zeman se svými omezenými pravomocemi dělat.

Česká republika, jak známo, je republika parlamentní. Prezident je hlavou státu, ale nemá významější exekutivní pravomoci. Sám může jmenovat jen bankovní radu České národní banky a udělovat milosti. Toho dokázal využít i Václav Klaus. Ke všem ostatním rozhodnutím potřebuje prezident souhlas někoho jiného, ať už je to premiér nebo vláda. Dokonce i k vyhlášení amnestie musel mít Klaus kontrasignaci premiéra.

Charater systému ale neurčuje zdaleka jen ústava. Není ani tak důležité, zda je prezident přímo volený, má tak jen pocit větší legitimity. Důležitější je pojetí systému jednotlivými politiky. Už Václav Klaus ukázal, že nechce být jen "kladačem věnců", ale naopak využíváním, a někdy až překračováním, svých pravomocí, může do domácí politiky významně promluvit. Například když odkládal podpis Lisabonské smlouvy. Prezident sice jmenuje premiéra, ale když jeho vládě poslanci nevysloví důvěru, má smůlu a musí vybrat nového. Na druhou stranu pro jmenování vlády ani ministrů nemá prezident žádnou časovou lhůtu, což se mi již řadu let zdá divné. Stejně tak se ptám, proč ministry vlastně jmenuje prezident, když je to stejně jen formální a ve skutečnosti to závisí jen na vůli premiéra?

Už během kampaně před druhým kolem přirovnal Zeman tyto volby k těm loňským ve Francii. Němečtí novináři nás zase přirovnali k Ukrajině, což bylo jistě míněno v nadsázce, ale částečně tomu rozumím. Zeman už řekl, že by co nejdřív měla skončit Nečasova vláda. Sám ale odvolat premiéra nemůže. Nebo může? Proč to ústava neříká jasně? Ukrajinský prezident z vlastní vůle mohl odvolat premiéra do roku 2004 a pak zase po roce 2010, kdy to zavedl Viktor Janukovyč. K pádu vlády Julie Tymošenkové využil přeběhlíků v parlamentu. Něco podobného by mohl udělat i Zeman. A pokud získá i ústavní většinu, může rovnou zavést poloprezidentský režim.

Pokud je prezident vůdcem parlamentní většiny, může být i v naší zemi mocnější než premiér, i když ústava zůstane stejná. Do parlamentu může příští rok proniknout i SPOZ, a hned dvě parlametní strany už budou mít na Hradě svého bývalého předsedu. KSČM Zemana podporovala také. Zeman by mohl vytvořit jakýsi "svaz pro prezidentskou většinu" a dosadit premiéra, který by byl na něm de facto závislý, a rozhodovat tak i o tom, kdo bude ve vládě.

Donedávna v Polsku kandidovali na prezidenta předsedové největších stran, což svědčilo o tom, že systém nebyl čistě parlamentní ani po roce 1997. Donald Tusk to změnil, když sám na prezidenta nekandidoval. U nás by mohlo dojít ke změně opačné, pokud by předsedové stran začali přikládat prezidentským volbám větší důležitost. Miloš Zeman už předsedou není, navíc je jeho strana neparlamentní. Kdyby byl zvolen Karel Schwarzenberg, tak by takto autoritářsky nevládl, naopak by se od své strany odstřihl. Předsedové ODS ani ČSSD na prezidenta nekandidovali.

Zajímá mě také, co se stane, pokud počet ústavních soudců klesne pod nutné minimum, což se může stát ještě letos. Soud se takto sám eliminoval už v roce 1934 v Rakousku, kde díky tomu už nikdo nemohl posuzovat zákony a Dolfussova vláda si tak mohla dělat, co chce.

Naštěstí se nebojím toho, že by se Zeman začal chovat jako Napoleon III. ve Francii a zavedl by diktaturu. Česká republika je dnes v Severoatlantické alianci, která nás chrání i před vnitřním ohrožením demokracie. Jsem rád, že u nás máme demokracii, ale bohužel s ní často neumíme zacházet. Bylo by smutné, kdyby musely do Prahy přijet tanky, aby byla demokracie obnovena.