Wikipedie a městské tepelné ostrovy - 3. část

V této 3. části reaguji na možnost ovlivnění "globální teploty" působením umělého tepla, protože v tom vidím nejasnost.

V encyklopedii v sekci globálního oteplování se píše, že efekt umělého městského ostrova má na oteplování planety Země pouze zanedbatelný dopad (0,02 st.C za celé 20. století). Upřímně řečeno se mi to zdá málo a také nechápu jak se přišlo na tuto hodnotu. Je to zřejmě tím, že to tam není napsáno a nějaké informace lze najít pouze pomocí nějakých ústřižků, které nejsou sjednoceny do kompletní zprávy. Prostě je to tak a hotovo.

Předpokládám, že výše uvedená hodnota je změřena pomocí infračervené části spektra a nejsem si jistý, zda-li je to opravdu dostačující důkaz. Měří se umělé teplo pravidelně (dlouhodobě) a v globálním měřítku? Zatím jsem nenašel nic co by mne přesvědčilo, že umělé teplo je poctivě a pravidelně měřeno. Je tento způsob měření vhodný natolik, aby se mohlo zjistotou hovořit o jasně stanovené hodnotě?

(Termín umělé teplo než městský tepelný ostrov je lépe použitelný pro pochopení zjištění možnosti ovlivnění globální teploty. Umělé teplo by mělo být vnímáno i jako veškerá přeměna krajiny lidskou činností.)

O globálním oteplování je toho napsáno dost. Proč nejsou dostatečné informace o městských tepelných ostrovech? Nedalo se nevšimnou odkazu Veřejná zeleň.

Asi to tam musí být a napsáno je to pěkně, ale zdá se mi to legrační. Vím, že to mám vnímat jenom jako informaci, ale přeci jenom údržba zeleně spíše patří do sekce zahradnictví.

Odkazy:

Globální oteplování

Městské tepelné ostrovy

Veřejná zeleň

Související článek:

Wikipedie a městské tepelné ostrovy 1. část a 2. část

Připomínka:

V 1. části jsem o stanici Praha - Karlov neznalecky spekuloval. Nicméně díky zdrojům o počasí zveřejnění teplot vzduchu pro určité dny jsem si všiml velkého rozdílu oproti ostatním meteo stanicím. Vnímal jsem to jako určité "eso v rukávu" pro meteorology, když potřebují mít nějaký důkaz o rekordu k určitému dni. Přesto však nemohu nic zjistotou tvrdit, je zapotřebí mít k dispozici historii naměřených teplot. Je totiž možné, že jde o náhodu a to se v meteorologii děje běžně - řekl bych. Ovšem širší ukázka k uvedení příkladu je důležitá. (V článku je zobrazen odkaz s iformacemi o stanici Praha - Karlov.)

-

Čtenář by tento článek měl vnímat jako laický příspěvek, který je psán za účelem upozornit na nedostatky v encyklopedii.

Dodatečně: jsem si vědom toho, že jsou k dispozici také jiné stránky a různé práce o tepelných ostrovech. Postupně se na to podívám a možná časem, když najdu co hledám, vyjádřím se k tomu.

http://vvv.chmi.cz/pocasi-na-stanici.html