Výsledky testu z klimatologie

Jak jsem slíbil, tak jsem učinil. Zde máte k dispozici správné odpovědi z předchozího testu. Něco z toho možná bylo těžké, ale času jsem vám na to dal dost ...

Správné odpovědi:

1.

Pokud si nevím rady s tématem o globálních změnách klimatu, nejlepší je se obrátit na:

f) klimatologa

2.

Informace o teplotních změnách je nejlepší vyhledávat:

c) v odborných časopisech, knihách a internetových stránkách zaměřené na meteorologii a klimatologii

(Existuje mnoho možností. Sice se říká, že v českém jazyce je odborná literatura velice omezená, přesto lze najít dost různých seriózních knih přímo napsané od odborníků. Podle mě stačí jenom chtít.)

3.

Pro hlubší pochopení atmosférických jevů ve spojitosti klimatických změn je nezbytné se vyznat v základech:

d) fyzice, meteorologii a klimatologii

4.

Klimatologie je věda, která je zaměřena na výzkum teplotních změn:

e) dlouhodobého období

(Stagnaci globální teploty vzduchu během deseti let nelze přehlížet, přesto klimatologům rozbor tak krátkého období je na nic. Taková informace pro klimatology je nezajímavá a nepodstatná. Stagnací v poslední době nelze vyvrátit výrazné působení lidské činnosti na klimatický systém. Vysoké teploty se vyskytují častěji a intenzivněji. To je zřetelně vidět na grafech, které ukazují, že žijeme v nejteplejším období do doby meteorologického měření. Jedná se též o grafy, které horlivě klimaskeptici propagují a zároveň špatně interpretují.)

5.

Poznamenáváním meteorologických prvků během období deseti let na našem území

lze:

c) popsat stav klimatu v určitém daném čase pro danou oblast

6.

Klimatologie je věda, která se zabývá:

c) průměrným stavem počasí za daných podmínek a analýzou

7.

Poznatky o klimatu se neobejdou bez znalostí:

d) meteorologie

8.

Nejdůvěryhodnějšími pracovníky u nás v oblasti zaznamenávání meteorologických prvků a jejich analýzou jsou:

d) pracovníci Českého hydrometeorologického ústavu

9.

Výzkum změny klimatu se neobejde bez:

d) spolupráce odborníků širšího spektra vědních disciplín

(Samozřejmě, že cenné informace o klimatu nám poskytují např. také geologové ...)

10.

Vědci se snaží predikovat (modelovat) budoucí možné klimatické podmínky. Jsou důvěryhodní?

c) Jsou důvěryhodní, protože se bavíme o odhadech dle nespočet možných scenářů za daných podmínek. V tomto případě se důvěryhodnost rozumí tomu, co je možné uskutečnit v rámci vědeckých poznatků.

11.

Média nás neustále masírují globálním oteplováním.  Otázka ale nezní, zda-li se oteplilo, ale zda-li za změnou můžeme obviňovat lidskou činnost.

c) Nejlepší je důvěřovat lidem ve výše uvedeném prvním příkladě. Pokud známe správnou odpověď, tento příklad není potřeba řešit.

12.

Všichni vědci nemají na věc o globálním oteplování stejný názor. Někteří se proti nadpolovičnímu vlivu lidské činnosti tvrdě ohrazují. Komu tedy máme věřit?

d) Vědecké poznatky musejí být schváleny většinou vědců pod hlavičkou určité instituce, která se přímo problémem zabývá.

(Zní to sice byrokraticky, ale být to tak musí. Nedovedu si představit, že by výzkum vedl pouze soukromý sektor. To je opravdu směšné. Malý zájem, nemůže zajistit velký zájem. A chtít výzkum zrušit je moc nezodpovědné. Stát by měl být vzdělávacím subjektem.)

13.

Mnoho občanů s teorií o globálních změnách klimatu způsobené lidskou činností nesouhlasí, protože jsou znechuceni politickými opatřeními a všeobecně zpolitizováním celého tématu.

a) Vědní disciplína o změnách klimatu se přímo politiky netýká. Zdražení elektřiny, apod., nemůže být důvodem nesouhlasit. Je potřeba své argumenty doložit důvěryhodnými důkazy. Vědecké poznatky se nemohou měnit podle přání politických či jiných skupin.

(Pokud někdo nesouhlasí s politickými postupy, měl by se tématicky držet politických postojů. Pokřivování vědy politickými bojůvkami je to nejhorší.)

14.

Nevěřím vědcům, celé je to zmanipulované.

b) Důvěryhodst představují výsledky, které je potřeba si pečlivě nastudovat. Schválené výsledky vědci po celém světě mají svůj podstatný význam. To je víc než názory nějakých jiných vědců, kteří nic důvěryhodného nepředložili a jejich základ je postaven na nesouhlasu s politickými postupy (rozhodnutími). V tomto případě nešťastné výroky určitých vědců  nebo osob s důležitou funkcí jsou pouhou nevýznamnou marginálií.

(Státem opečovávaná věda je nejdůvěryhodnější. Za tím si stojím. O jiné možnosti zatím hodně dlouho nechci nic slyšet. Nehledě na to, že je to nejenom naše tradice a nevymyslela se tato varianta jen tak pro legraci.)

15.

V poslední době globální průměrná teplota stagnuje. Znamená to snad, že celá záležitost s oteplováním bylo z pohledů vědců přehnané tvrzení?

a) Pokud znáte odpěvěď z výše prvního, druhé, třetího a čtvrtého uvedeného příkladu, není potřeba tento řešit.

16.

Klimaskeptici (popírači klimatické změny způsobené člověkem dle poznatků klimatologů - IPCC) měli pravdu. Globální teplota stagnuje, globální koncentrace oxidu uhličitého stoupají.

b) Teplota vzduchu není  pouze závislá na růstu koncentrace skleníkových plynů. Klimaskeptici by nejraději celou klimatologii zrušili. Komunisti jsou proti nim neškodní beránci.

(Pokud si někdo myslí, že stačí předložit pouze korelaci dvou rozdílných prvků, velice se mýlí.)

17.

Jsou popírači změny klimatu důvěryhodní?

b) Klimaskeptikům nejde o nic jiného, než bránit svůj politický cíl. Důvod sice mohou mít správný, avšak ve vědě je takové jednání nepřípustné. To, co klimaskeptikům vadí, dělají ve skutečnosti ještě víc. Nezajímá je tedy správnost výsledků, ale pouze jejich politické ambice. Proto nejsou klimaskeptici důvěryhodní.

18.

Jsou klimatologové důvěryhodní?

b) Za důvěryhodnost se rozumějí vědecké práce se všemi náležitostmi. Stačí si je najít a podívat se. Fotbalový míč sám od sebe gól nedá. Problém je, že takové práce mají odlišnou úroveň než jiné čtivo, proto zřejmě někteří nedokáží rozlišit důvěryhodnost práce.

(Vzhledem k tradici u nás nelze pochybovat. ČHMÚ je záruka kvality, ať se to někomu líbí, nebo ne. Je to opravdu velká troufalot, když nějaký nedouk pomlouvá pracovníky z dlouholetými zkušenostmi. Musel jsem to napsat, protože je to opravdu vrchol všeho.)

19.

Nesou klimatologové odpovědnost za politická opatření?

a) Klimatolog není politik, tudíž jeho odpovědnost se pohybuje v okruhu vědy jeho oboru, což znamená důvěryhodnost výsledků se správnou interpretací a informovanost.

(I klimatolog je svobodný občan, který může být zpřízněn s určitou politickou stranou -  ani členství v nějaké straně by nemělo vadit. Pokud se to neodrazí v jeho práci, je to v pořádku. Rozhodně ale toto nemůže rozlišovat někdo, kdo u tohoto testu propadl.)

20.

Má smysl něco proti klimatickým změnám dělat?

b) Ano má. Nicméně tato otázka se týká širší škále vědeckých disciplín, tudíž je nutné všechno rozumně vyhodnotit a dělat takové opatření, které sníží dopady před budoucími změnami klimatu.  V případě dopadů je vědní obor ekonomie nejdůležitějším, které má právě za úkol dopady snížit za minimální cenu. Ekonom pracuje z dalšími okolnostmi, např. tím můžeme rozumět výši dluhu ve státním rozpočtu. Práce klimatologa spočívá pouze v informovanosti a správné interpretaci výsledků. Nedoporučuje se nedělat vůbec nic.

(Tato část je nejkomplikovanější vzhledem k rozdílnosti názorů. Rozhodně ale nemá smysl rozvádět diskusi o standartních pravidlech klimatologie, spíše právě zde - o zmírňování dopadů klimatickými změnami. Já si myslím, že adaptace je základ, který rozhodně nemůže chybět. Adaptační opatření je chápáno v širším slova smyslu, takže o přizpůsobování před budoucími změnami je potřeba diskutovat a hlavně plánovat. Politika a ekonomie v tomto kontextu hraje velkou roli. Podle mě je potřeba se soustředit na dvě hlavní věci: zmírňovat budoucí možné dopady a zároveň dlouhodobě snižovat závislost na statním rozpočtu.)

Ilustrační obrázek jsem stáhl zde: studentpoint.cz

Předchozí test: Základy klimatologie pro žáky základních a středních škol