- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
No, vzato do důsledku i bolševická vláda je důsledek fungování trhu. Voliči si určují, co je pro ně důležité.
Vidím, že "pravičáci" a "levičáci" si pod pojmem "trh" představují něco jiného a pak se nemůžou shodnout.
Levičáci říkají "trh nefunguje", přičemž trhem vlastně myslí to, co tu máme, a řešení hledají ve státních regulacích.
Pravičáci říkají "trh tu nemáme, proto to nefunguje", a řešení hledají ve zrušení regulací, které způsobily, že tu nemáme trh.
Tak to vidíte špatně, protože já píšu o tom, že se trh pokřivuje, nikoliv, že nefunguje. Na facebooku jsem právě donekonečna to tak obhajoval. Navíc pokud tvrdím, že trh nemůže selhat, těžko můžu tvrdit, že tu nefunguje.
Trh nikdy nemůže selhat, jako nemůže selhat stát. Selhávají ovšem trhovci a politici, kteří trhy a státy řídí.
To není moc dobré spojení. Stát selhat může. Trh se rozumí ve významu řetězce nabídky a poptávky. Tam, kde se nedaří, jinde zase ano. Dokonce nepříznivost nějaké situace může přinést výhodu někomu jinému. U trhu to není tak černobílé.
Co to je trh? To je když se lidi spontánně zorganizují do skupiny a přijmou pravidla, která jsou mnohdy vůči jednotlivcům regulativní? Připomínám Vám Vaší prostou logiku, že: "Selhat na trhu může tedy pouze člověk, trh sám o sobě nikdy selhat nemůže." Co Vy na to?
"A co když trh (pozn. takové stádní chování jednotlivců organizovaných do skupiny) selže? Selhat nemůže." Člověče, vždyť Vy se popíráte...
Selháním trhu je důsledkem existence transakčních a přepravních nákladů. Transakční náklady vznikají tak, že všechny pohyby statků a služeb neprobíhají formou prodeje a koupě, můžete být klidně okraden. Třeba díky tomu, že někdo má monopol na vlastnictví některého výrobních faktoru, díky čemuž dosahuje monopolníh o zisku. Tento monopol má za následek, že někomu jinému je bráněno vstupu na daný trh, protože nikdo jiný kromě monopolisty nemá dost kapitálu na to, aby mu mohl konkurovat.
Dobrým příkladem je ČSD, dokud mohly stanovit ceny jízdenek, tak je držely hodně vysoko. Teprve po vstupu konkurence je museli patřičně snížit. Ten rozdíl v ceně předtím a potom dost dobře ukazuje, co to je monopolní zisk.
Většinu monopolů vytváří záměrně stát.