Teplota vzduchu ovlivněna městskou zástavbou

V horkém létě nejvíce lidé trpí ve městech, maximální denní teploty se dostávají silně přes 30 °C a jenom pozvolna klesají v ranních hodinách k 23 °C,  v bytech se udržuje horký vzduch, kterého se dá jen těžko zbavit.

Každý rok v podobných situacích média píší o neuvěřitelných tropech a dokonce se pokouší měřit teplotu vzduchu v terénu nad rozpáleným asfaltem.

Předně bych rád poznamenal, že měření teploty vzduchu ve městech není vhodné, přístroje totiž neukazují správnou hodnotu, protože jsou ovlivněny městskou zástavbou.  Je důležité čím a kde všude se měří. Cílem meteorologů je měřit meteorologické prvky co nejpřesněji, proto používají profesionální přístroje na místech, pokud možno, očištěné, v některých případech alespoň z nějaké části, od městského tepla v přírodním terénu. Dnes to není úplně tak jednoduché, přesto se dodržují pravidla, aby teplotu ovlivňovaly jen další prvky vytvářející přirozené počasí. Teplo vytvořené lidmi ke správně naměřené teplotě vzduchu nepatří, proto se hovoří o nesprávném měření, ale mohli bychom uvažovat nad zvýšením pocitové teploty. Pocitovou teplotu ovlivněnou městskou zástavbou získáme výpočtem s použitím měření právě ve městech. Když tedy naměříme např. hodnotu 40 °C v Praze někde na ulici, tak bychom se neměli chlubit, že jsme naměřili rekord, ale ukazuje se, že nesporně nám bylo horko, poněvadž se výrazně zvýšila pocitová teplota, která byla ovlivněna slunečním zářením a rozpálenou zástavbou.

Je jasné, že lidé chtějí vědět, jaké počasí bude i ve městech, když v nich žijí, ale naměřit správnou teplotu lze jen horko těžko. Ale samozřejmě lze se snažit vliv snížit v trvale zastíněné budce na nějakém klidnějším místě. Měření na takových stanicích je spíše orientační - neboli je správné, ale je nutné počítat s vlivem zástavby - myšleno hlavně někde v centru. Delší řady naměřených dat je pak potřeba umět správně využívat, např. je možno použít k výzkumu právě zrovna městského tepelného ostrova (MTO), ale určitě bych je nesrovnával s jinými stanicemi a nehovořil o neuvěřitelných rekordech, i když rekordy se vlastně moc ve městech ani nezměří. Městský tepelný ostrov v horkém létě se spíše projevuje ve zvýšené teplotě někdy mezi od 18.00 do nějakých 05.00, někdy třeba během celého rána, což je výrazné, ale už to není médii tolik prezentováno. Takže měření ve městech nemusí být nutně v rozporu s meteorologií, jenom je potřeba měření správně uvádět.

Celá problematika městské zástavby v horkém létě, podle mě, je primárně ve výrazném zvýšení pocitové teploty. Co se týče rozdílu mezi určitým místem ve městě a na venkově, tak to už není moc důležité, protože záleží jaký materiál slunce zahřívá. Nikdy jsem neslyšel, že by meteorologové řešili veřejně počasí podle stavebního materiálu ve městech a okolí.

Ukázka meteorologické stanice ČHMÚ v Praze - Libuši. Samozřejmě, že má výtka k nesprávnému měření nesměřuje k práci meteorologů z ČHMÚ, fotky ukazuji jenom pro zajímavost.