S jakou přesností meteorologové předpovídají počasí?

Pravidelně sleduji předpovědi počasí. Důvodem není jenom, jak se na druhý den obléci, ale také se pokouším srovnávat předpověď se skutečností pohledem (ne)meteorologa. Mnoho čtenářů a posluchačů nejsou s předpověďmi spokojeni, tedy alespoň vycházím z toho, čeho jsem si všiml. Myslím si, že předpověď počasí je možno rozdělit do dvou rovin (skupin): mediální a skutečná meteorologická práce.

Tento článek se momentálně opravuje! Omlouvám se.

1) Předpověď počasí prostřednictvím médií

Meteorologové vyhodnocují pravděpodobný stav počasí na příští dny a informují média. Záleží tedy na tom odkud se člověk o předpovědi dozvídá a myslím si, že dochází k občasné chybě, někdy k dosti závažné. Přesnější předpověď už je k dispozici s předstihem a je důležité si uvědomit, že v případě zjištění změny, byť i menší, meteorologové předpovědi aktualizují. Proto je vhodné sledovat pokud možno kvalitní zprávy o počasí a učit se je dobře vnímat. 

Někdy nastává situace, kdy "není potřeba" příliš dbát na přesnost vyjádření předpovědi (a to i třeba na celý týden), protože zrovna našemu území vládne na nějaký čas stereotypní počasí a není nutné pro představu čtenářům a posluchačům mnoho vysvětlovat. Nebo také v nějakém měsíci jsme si zvykli na určitý druh počasí, který se často opakuje a ani v tomto případě nevzniká nedorozumění. 

Někdy však nastává situace, kdy předpověď není zatím zcela jasná a nebo na našem území je rozdílná. Je potřeba vyhledávat předpověď pro jednotlivé kraje. Mám pocit, že některá média, když dostanou k dispozici předpověď na víkend začátkem týdne a situace se na pohled nepatrně změní, neinformují o tom veřejnost, pak nastane pro některé překvapení, že se např. očekávalo více nebo méně srážek, vyšší teploty apod. Zřejmě dochází ke špatné komunikaci mezi meteorology a médii. Může to být i tím, že denní tisk atd. prostě nemá vnímací schopnosti (nerozluští danou předpověď), nepředpokládá změnu, nebo už správnému popisu nevěnují pozornost.

2) Skutečná práce meteorologů

Meteorologie je věda, která však není neomylná. Některé meteorologické jevy se těžko předpovídají.

Frontální systémy

Veškeré studené a teplé fronty se téměř vždy povedou předpovídat. Správnost předpovědi frontálních systémů je na vysoké úrovni, přesto se stává a ne moc často, že to nevyjde.

Oblačnost

Předpovídání oblačnosti vychází dobře. Někdy dané údaje hovoří jasně a někdy se musí používat více pojmů k popisu oblohy. Během jednoho dne může obloha vyčerpat všechny pojmy pro pokrytí oblohy.

Bouřky

jsou předpovídány z pochopitelných důvodů dopředu s menší přesností. Čím dříve se blíží aktuální výskyt bouřek, tím je předpověď přesnější.

Srážky

Předpovídat úhrny srážek pro jednotlivé kraje se daří relativně dobře, přesto meteorologové nemohou s velkou přesností vědět, kde přesně, a s jakou intenzitou bude pršet nebo sněžit. Jsou s tím problémy.

Kroupy

se pochopitelně předpovídají na základě meteorologické situace. Upozornění na tento jev je vždy podle situace správně vyhodnoceno, nelze však vědět přesně, na kterých místech budou padat, a už vůbec ne o jaké velikosti.

Teplota vzduchu

Myslím si, že předpovídání teploty vzduchu je "nejnáročnější". Rozdíl teploty vzduchu může být na našem území velký (obrovský) a nemusí pouze souviset s nadmořkou výškou. Předpověď teploty vzduchu je většinou psána v rozmezí 4 st.C. Upozornění na nízké či vysoké teploty vychází velmi dobře, ovšem nelze si představovat přesnou předpověď teploty k určitému místu, obzvláště v zimních měsících. 

Inverze

Inverzní charakter počasí se velmi těžko předpovídá a naprosto dokonale dokáže zkazit celou předpověď. Všiml jsem si, že meteorologové proto upozorňují k určitému dni na možnost výskytu tohoto jevu, takže, i když díky tomu se předpovídané teploty liší, tak v podstatě k moc velké chybě nedošlo. Meteorologové si to vyčítají a veřejnosti tyto těžkosti sdělují (alespoň přes internet).

Vítr

se orientačně předpovídá dobře, ale těžko si domýšlím o jaké rychlosti bude foukat. Podobně jako u teploty vzduchu se píše v rozmezí např. 5 až 9 m/s (s nárazy 15 m/s). Někdy je upřesněno, kdy zesílý a kdy zeslábne, ale v některých dnech mám potíž si představit, jak moc bude foukat. Proto si myslím, že jde spíše o orientační přehled, který však jasně hovoří o větrné situaci. Ohledně výstrah na silný vítr jsem si všiml nepřesností (chyb). Např. v Praze byla vydána výstraha 1. stupně a přitom jsem nezaznamenal nic významného (na výstrahu 1. st. to nebylo), potom při další podobné situaci meteorologové raději výstrahu nevydali a ono foukalo tentokráte silněji a naopak výstraha vydána nebyla, přičemž vítr byl dosti silný (na výstrahu 1st.). V dalším dnu (krátce po tom prvním větrném) byla v platnosti a ono byl docela klid. Ovšem Praha jako kraj je také poměrně rozsáhlý, takže můj pohled na to mohl být omylný. Tady ale musí být hned na začátku jasné, že určitá výstraha v době platnosti je na základě vyhodnocení situace podle meteorologické zkušenosti a pomocí technického vybavení a musíme brát ohled v případě nevyplnění výstrahy, pokud se to neopakuje moc často. 

Podle mého názoru přesnost v předpovídaní je kolem 80%, všeobecně se asi tvrdí okolo 70%. V některé dny může být přesnost i na 90%. Čím je kratší doba předpovědi, tím bývá logicky přesnější. 100% předpověď se může pouze týkat určité situace (meteorologického jevu) a zřejmě k jednomu dni. 100% předpověď neexistuje a když, tak snad jenom výjimečně.

Předpověď na

14 dní = 50%, 7 dní = 50 až 70%, 4 dny = 70 až 80% a předpověď na druhý den = 80 až 90%. 

Dodatečně odkaz:

 Teplotní inverze