Ledoví muži

Známá květnová pranostika o ledových mužích má bohatou historii, která začala vznikat zřejmě v 18. století. U nás se hovoří o Pankráci, Serváci a Bonifáci.

Počasí bylo, je a bude nedílnou součástí lidského života. Člověk, meteorolog, pozoroval počasí a všímal si stále podobně opakujících se událostí. Zapisoval si je a snažil se podmínkám přizpůsobit. Už vlastně dříve existovala jednodušší představa o dlouhodobějším charakteru počasí, tedy klimatu. Pranostika o ledových mužích je vlastně takový malý zlomek popisu klimatu na daném území. Takové obecné vědomosti se lidem mohly vyplatit nejenom při plánování dalekých cest. Kupříkladu časté jarní mrazíky způsobovaly značné škody hlavně v zemědělství.

Německý meteorolog G. Hellmann ve svém výzkumu prokázal, že před r. 1840 se květnová ochlazení vyskytovala s velkou pravidelností právě na 11. až 12. května., avšak později (až dodnes) chladné vlny přicházely buď s předstihem nebo zase o něco později. Navíc též ze záznamů z války o počasí v Milčicích v období 1770 až 1810 je patrná shoda, že pranostika pochází teprve z 18. stol. "Do r. 1840 vykazovaly všechny teplotní řady, které byly zkoumány v Evropě, výrazné ochlazení kolem 11. a 12. května, kdežto v období 1851 až 1930 byl právě v těchto kritických dnech zaznamenán nezřídka  vzestup teploty." Četnost dnů s mrazem, obzvláště v hladině 5 cm nad zemí, se vyskytují v průměru v nižších oblastech po celý květen až do poloviny června. Dnes pranostiky nemají v meteorologii žádné uplatnění, přesto hrají důležitou roli v dějinách vědění o počasí.

Dříve existovaly různé domněnky o původu jarních mrazíku. Někteří věřili, že mezi Sluncem a Zemí prolétají mocné meteorické roje, které brání pronikání slunečního záření, čímž vzniká ochlazení. Nejvěrohodnější domněnka, která měla nejvíce stoupenců, vyprávěla o rozpouštění ledovců v polárních oblastech a plutí ledových ker hluboko na jih. Ledovce během své plavby se sice rozpustily, ale předtím ještě ochladily vodu a vzduch. Vlastně tato varianta byla v podstatě tak trochu správná, ale značně neúplná. Tání ledovců v Atlantiku je doprovodný jev. Dráha mořského ledu závisí na celkové cirkulaci atmosféry. Tepelný režim severoatlantických vod však zdaleka neurčuje tání ledovců, ale do značné míry také hlavně studené vody z Labradoru.

Atmosférická cirkulace závisí na poloze a intenzitě tlakových útvarů. Vzduchové hmoty, které k nám pronikají z různých oblastí, mají různé fyzikální vlastnosti. Liší se od sebe teplotou, oblačností, vlhkostí, typem srážek atd. Dále také záleží po jaké a jak dlouhé dráze k nám proudí. Postupuje-li dráha vzduchové hmoty přes oceán a pevninu, meteorologové označují tuto přeměnu jako transformaci vzduchové hmoty.

Převládající směr proudění vzduchové hmoty je určován azorskou anticyklónou. Tato tlaková výše mění polohu, podle které se určuje povětrnostní situace, která ovlivňuje počasí i u nás. Nejčastějším typem cirkulace na jaře je typ meridionální. To je situace, kdy azorská výše se posune více na sever (50° až 70° severní šířky). Dělí se na tři podskupiny: jižní, severní a severovýchodní. Severní varianta k nám přináší studený mořský vzduch. Typy cirkulace se opakují podle určitého období či sezóny. Lze tedy vysledovat jistou zákonitost.

Vzhledem k tomu, že proudění vzduchu k nám putuje po jisté dráze, tak datum "ledových mužů" se mění podle polohy území. V severním Německu se pranostika týká o den dříve, tedy 11. až 13. května- Mamert, Pankrác a Servác. Někde k nim přičítají studenou Žofii a tzv. "malé ledové muže" Filipa a Bedu.

Ve spojitosti s "ledovými muži" se naskýtá jedna důležitá otázka. Týká se tato pranostika vpádu studeného vzduchu a nebo ranních mrazíků? Samozřejmě, že obojího, jenže zemědělcům zajímal spíše následek vpádu studeného vzduchu, takže spíše sledovali situaci až po usazení tlakové výše, která za jasných nocí způsobuje výrazný pokles ranních teplot. Při severním meridionálním proudění často teploty neklesají pod bodem mrazu. Při severovýchodním proudění nastává situace, že se k nám dostává kontinentální arktický vzduch. Tento vzduch v našich šířkách je labilní, neboť se ohřívá od teplejšího zemského povrchu, a vzniká pouze malá kupovitá oblačnost, která se k večeru rozpouští. Poté přichází jasná noc s pravděpodobným výskytem mrazíku. Pranostika se tedy hlavně vztahuje k severovýchodnímu proudění.

Je dosti možné, že jsme pranostiku o "ledových mužích" převzali. Podle starší meteorologické literatury bylo zjištěno, že ten, kdo první vyslovil tuto domněnku, byl slavný meteorolog H. W. Dove. Pečlivě si vše zapisoval a přednášel. Hlavně díky všudypřítomných kalendářů a horlivě se zajímajících rychle u nás pranostika zdomácněla. Oceánograf Dr. Zukriegel na své plavbě do Severního ledového oceánu v r. 1933 se setkal dne 27. června s mohutnou ledovou horou. Zajímal se o to, jaký může mít taková ledová hora vliv na teplotu mořské vody a teplotu vzduchu. Ledová hora měřila 31,1 m, objem byl odhadován na 400 000 m3 a vážila  350 000 tun. Byl zjištěn pokles teploty vzduchu o 5,9 °C a pokles mořské vody o 4 °C. Poklesy byly doprovázeny silným studeným větrem a poté i nepříjemnou mlhou, která se táhla asi do vzdálenosti 160 km kolem ledovce. Zukriegel uvedl, že ledová hora ochlazovala moře do okruhu asi 60 km. V období května a června v oceáně skutečně pluje největší počet plovoucích ker. Hlavně v pásmu Golfského proudu velmi rychle tají. Dříve se skutečně věřilo, že za výskyt květnových mrazíků může tání ledovců.

Květnové mrazíky byly odjakživa, co si člověk může pamatovat. Myšlenka pranostiky se však zřejmě zrodila až v 18. století, která měla původ ze zahraničí, kde jejich počasí značně ovlivňuje mořský vzduch.

Gustav Hellmann (https://en.wikipedia.org/wiki/Gustav_Hellmann)

Heinrich Wilhelm Dove? (https://en.wikipedia.org/wiki/Heinrich_Wilhelm_Dove)

Josef Zukriegel

(http://www.hedvabnastezka.cz/klub-cestovatelu-praha/6339-josef-zukriegel/)

Jan Palacký - Vzduchosloví, pojednání o vzduchu, teple a úkazech povětrnosti, s ohledem na rolnictví
(https://www.natur.cuni.cz/geografie/knihovna/otcove-zakladatele-geografie/jan-krtitel-kaspar-palacky, http://baila.net/kniha/229710815/vzduchoslovi-cili-pojednani-o-vzduchu-teple-a-ukazech-povetrnosti-s-ohledem-na-rolnictvi-jan-palacky?)

Článek vznikl podle předlohy "Předpovídáme počasí", Karel Pejml, Lektoroval Dr. Fr. Stuchlík z Hydrometerologického ústavu, rok vydání 1971
http://www.databazeknih.cz/knihy/predpovidame-pocasi-168323
 

Poznámka:

Meteorolog - tímto pojmem v článku rozumím každého člověka, který pozoruje počasí a pořizuje si nějakou dokumentaci, byť je např. zemědělcem.