Jak lze rozeznat projev počasí působením klimatické změny?

To je dobrá otázka, která musí být hlavním vodítkem k pochopení klimatologů. Mám pocit, že je to nejzásadnější a zároveň nejjednoduší způsob pro širokou veřejnost, jak rozpoznat lživé prohlášení a vyvolávání katastrofických scénářů od reálné možnosti projevu klimatické změny. - Z mé strany je to odvážný krok.

Teorii globálního oteplování obyvatelé na celém světě vnímají různě. Nejzřetelnějším faktem je, že nejvíce lidí věří k oteplování planety na místech, které mají často nepříznivé meteorologické podmínky. Jedná se především o oblasti s častým výskytem sucha, doprovázené dlouhodobějšími vysokými teplotami a katastrofálních povodní. Některé oblasti trápí obojí.

Oblasti s častým výskytem extrémního počasí

Je velmi zřetelně vidět, že tyto oblasti mají vynikající živnou půdu k prohlášením a různým opatřením. Nicméně, pokud se projev extrémního počasí projevuje v opakující periodě nebo často dlouhodoběji a z histrorického záznamu je vidět jasně zřetelná změna, je tady nějaká známka, která může mít souvislost se změnou klimatu. Je ale potřeba znát historické záznamy z delšího období o té určité lokalitě, které jsou důkazem. Při pohledu do historie můžeme potom třeba vidět, že klimatická změna není nic neobvyklého.

Oblasti s nízkým výskytem extrémního počasí

Případné projevy velmi nepříznivého počasí ve střední Evropě se s klimatickou změnou u meteorologů nespojuje, ovšem když budeme hovořit např. o jižní Evropě, tak tam občas zaznívá obava do budoucna ve spojitosti globálního oteplování.

Extrémní počasí se projevuje při různých meteorologických podmínkách a to při mohutných tlakových níží, které způsobují záplavy s doprovodnými nebezpečnými jevy a výrazných tlakových výší s prouděním teplého vzduchu, které způsobují sucho a někdy až příliš vysoké teploty, jednoduše řečeno.

Obtížnost rozpoznat počasí způsobené klimatickou změnou

Všeobecně se tvrdí, že klimatická změna může ovlivnit počasí kdekoliv na Zemi a může se projevovat různě. Často se hovoří o častých a až extrémních výkyvech, nadprůměrných srážkách, vražedných suchých období a agresivnějších doprovodných jevech např. velmi silný vítr různého stupně, tornáda a třeba také vyšší počet bleskových vybojů. Jenomže, když se tak stane a postihne některé území velmi nepříznivé počasí, meteorologové jsou k prohlášením o možnosti vlivu klimatickou změnou opatrní až skoro skeptičtí. Meteorolog musí připustit jistou možnou spojitost, ale také nemůže nic z toho vyvozovat. Klima je opravdu komplikovaný systém, který je ovlivňován mnoha faktory, takže připouštět vliv na počasí klimatickou změnou na základě extrémního počasí k určitému dni, kdy se odehrálo, nelze. To napovídá, že klimatická změna se vyhodnocuje pro delší úsek období, který se musí srovnávat z historií. Je tedy potřeba mít pečlivé historické záznamy, které však existují, ovšem důvěryhodnost dat logicky klesá více, čím delší období se zkoumá. Pro představu záznamy o počasí v minulosti jsou známy.

Základem teorie současné klimatické změny je postupně zvyšující se globální teplota, která nemusí každý rok býti vyšší než předchozí apod., ale musí vypovídat dlouhodobému trendu zvyšující se globální teploty. To se zřejmě děje, ovšem přesnost této teploty nevypovídá 100% skutečné globální teploty, nicméně důkaz to je. Zvýšením globální teploty podle klimatologů a meteorologů může býti příčinou zvýšený počet projevů extrémního počasí, které se může vyskytnout na různých místech a podle dalších faktorů potom se projeví v určité podobě. Přesto klimatická změna by neměla býti v současné době pokládaná za uzavřenou, protože stále se příčina počasí identifikuje z velkou nejistotou jakožto vlivem klimatické změny. Klimatologie a meteorologie je vědecká disciplína, která se od široké věřejnosti nedostává pochopení a je všudy přítomný nevděk. Ale tak to prostě chodí, obzvláště když se z klimatické změny stala politická propaganda. Klimatická změna podle vědeckého zkoumání v současné době v nějaké podobě nás provází. Zajímavostí je, že klimatická změna se může projevovat i ochlazováním např. na původní měřenou globální teplotu v období, kdy se začalo teprve podezírat o postupném stoupání g. teploty atd. V každém případě dopady současnou klimatickou změnou, které nejsou nějak z historie planety Země závažné, jsou velmi nejasné a nejsou v globálním měřítku alarmující.

Příčina klimatické změny

Údajný dlouhodobý trend zvyšující globální teploty je spojován s lidskou aktivitou, především spalováním fosilních paliv. Z vědeckého hlediska je znám zatím pouze pravděpodobný odhad, který vypovídá o přispění člověka na klima, ale není stanoveno nic přesného. "Uvádí se, že ve 20. století (1906–2005) se průměrná globální teplota zvýšila o 0,74 ± 0,18 °C, a že s pravděpodobností větší než 90 % může za více než 50 % tohoto oteplení lidská činnost jako je spalování fosilních paliv a změny ve využívání půdy. V určení přesného vlivu jednotlivých faktorů na klima stále panují nejistoty". Z tohoto prohlášení vidím opatrnost. Nejdůležitější je v teorii globálního oteplování nepřipustit do budoucna globální teplotu 2 st.C a následné překročení této hodnoty, která je povážována za kritickou mez. Hlavním cílem klimatologů byl vypracovat (modelovat) pravděpodobné možné různé návrhy, které naznačí pravděpodobný vývoj z různých variant. Samozřejmě, že byla vypracována varianta s možností připustit kritickou mez 2 st.C a k tomu musela být zpracována práce, která naznačila určitý možný scénář s touto možností. Otázka zní, jaká je pravděpodobost dosáhnutí globální hodnoty 2 st.C v blízké budoucnosti? Nevím, ale zodpovědní pracovníci by neměli odhadovat více než 50 %, protože jak jsem výše uvedl kapitola není ještě uzavřena! Souvislost s tímto návrhem má samozřejmě množství koncentrace CO2.

Závěr

Projev počasí klimatickou změnou není lehké ba i nemožné rozeznat. Neznamená to však, že klimatická změna neexistuje. Dopady na lidstvo globálním oteplováním lze jen těžko určit a dosti mlhavě odhadovat.

Je velmi nezodopovědné a nevědecké každou přírodní katastrofu spojovat se změnou klimatu.

Dodatečně (3.10.2011):

Starší článek ohledně těch 2 st.C od Dr. Ladislava Metelky zde. 

Rozhodl jsem se napsat dodatek, protože neustále přemýšlím nad tím, že jsem konečnou část ošidil a ohledně dosažení kritické hodnoty jsem se zmínil asi ne zcela správným způsobem. Nicméně určení hodnoty 2 st.C je opravdu jenom zámiňka k tomu, aby se snáz dělala různá polotická opatření. Výše uvedený odkaz by měl mojí konečnou část doplnit (objasnit).