Zeleninu si pozvracet nedáme!

Vlastně, jsem to ale popleta, socialismus si rozvracet nedáme! Jejejej, zase jsem to zmršil. Tentokrát si nedáme rozvracet naše revoluční hnutí za jiné lepší, zelenější zítřky bez buržoazních vymožeností, jakými jsou elektrárny!

Tedy vlastně uhelné elektrárny. Stop uhlíku! Zastavte tu strašnou zbraň, která ničí planetu a život na ní!

No, trošku jsem to přehnal, ale bulvární hesla fungují. Takže pokud jste se chytili, snad tento článek dočtete až do konce.

Studenti nám stávkují za změnu klimatu. Podívejme se na seznam škol zapojených do této aktivity – zde. Ať koukám jak koukám, nevidím tam žádnou techniku. A dokonce tam nevidím ani ekonomku. Vidím tam jen převážně školy se soft výukou. Pravda, na některých školách jsou katedry fyziky (určitě UK Praha) i ekonomie. Zajímalo by mě, zda se stávky zúčastňují v nějakém významnějším množství i studenti těchto oborů. Třeba mi to sdělí nějaký čtenář v diskuzi?

Proč chtějí stávkovat se dočteme zde. Podívejme se na některá tvrzení z požadavků:

„Realita souběhu vážných krizí: klimatická krize, ekonomická, energetická a sociální krize je tak bezprecedentní, že stávka je adekvátní formou protestu.

Tato instituce (pozn.: vysvětleno v požadavcích) bude koordinovat vládní a obecně celospolečenské úsilí o spravedlivou (zvýraznění moje) transformaci a přechod k bezemisní budoucnosti.

Za účelem realizace bezemisní budoucnosti musí vláda zavést uhlíkovou daň a uhlíkovou dividendu, díky kterým za boj proti klimatické krizi zaplatí největší znečišťovatelé a nikoliv občané.

Vláda se musí všemi dostupnými prostředky zasadit o konec uhelných elektráren do roku 2033 …

Energetická chudoba nemá ve vyspělé společnosti co dělat. Je nutné, aby stát dostatečně pomohl lidem postiženým energetickou chudobou a usnadnil nízkopříjmovým občanům přístup k obnovitelným zdrojům energie (např. zavedením vyšších dotací pro lidi s nižšími příjmy).“

Zkusme se podívat na logiku požadavků, zkusme zauvažovat o fyzikální a ekonomické proveditelnosti. Uhelné elektrárny jsou dnes spolehlivým zdrojem a umožňují do jisté míry regulaci výkonu při výrobě elektřiny při výpadku jiných zdrojů. Jejich největším problémem jsou sloučeniny síry a některých dalších látek (kromě CO2) a polétavý popel. Tento problém je dnes do značné míry vyřešen. Jaderné elektrárny jsou také spolehlivým zdrojem, ale možnost regulace výkonu je u nich malá, nebo žádná. Možnosti regulace se dále zvyšují u plynových a vodních (ve spojení s přečerpávacími) elektráren. Bez možnosti regulace při výpadcích jiných zdrojů zůstávají fotovoltaické a větrné elektrárny. Pokud nefouká vítr a nesvítí slunce, nevyrobí nic. Tento výpadek je nutno doplnit z jiných zdrojů. Z výčtu lze pochopit, že kombinaci jaderných, slunečních a větrných zdrojů můžeme nazvat všemožně, jen ne jako stabilní systém. Tedy pokud nemáme k dispozici spolehlivá úložiště obrovských objemů energií. Pokud vím, možnost postavit dostatek takových úložišť sahá daleko za rok 2033.

K sestrojení takových úložišť potřebujeme v první řadě tvrdé znalosti teoretické fyziky. Dále potřebujeme inženýry, kteří takové znalosti dokáží transformovat do fyzické podoby nějaké baterie. A v neposlední řadě potřebujeme i ekonomy, kteří spočítají, zda na něco takového společnost má jednak prostředky, ale i surovinové zdroje. Teoretická fyzika se vyučuje na Univerzitě Karlově – tedy by mě zajímalo, zda se stávky účastní i studenti tohoto oboru. Ale jinak ve výše uvedených nutnostech vidím důvod, proč se stávky neúčastní školy s primárně technickými a ekonomickými obory. Alespoň podle seznamu, který najedete v odkazu výše. Prostě mají jakousi představu o proveditelnosti.

Překotné rušení spolehlivých zdrojů elektřiny bez adekvátní náhrady nutně musí vést k energetické chudobě. Proti ní studenti stávkují. Ale zároveň svými požadavky se snaží takovou chudobu za každou cenu vyvolat. Vykutálení Němci, kteří mají kvůli své zelené politice lví podíl na energetické krizi, už začínají plánovat, jak distribuovat fyzické peníze při výpadcích elektřiny - zde. Chce se mi tak nějak říct, že Němci si uvědomili závažnost problému a začínají stávkujícím studentům házet do jejich programu vidle. Ve světle problémů s plynem dokonce chtějí znovu otevřít některé již uzavřené uhelné elektrárny – například zde. Jo, Němci se holt pokoušejí energetické chudobě vyhnout, protože jim došlo, že dříve učiněné kroky byly příliš ukvapené.

Z proklamací lze dále vidět snahu stávkujících studentů o tuhý socialismus. Protože chtějí zvětšit přerozdělování (další daně a dotace) a také usilují o jakousi spravedlnost, což je právě často heslo levičáckých sociálních inženýrů.

Myslím, že stávkujícím studentům chybí klíčové znalosti ve věci předmětu jejich stávky, ale také jisté schopnosti. Každá akce vyvolá nějakou reakci, každý následek má nějakou příčinu. V tomto případě, pokud zavřu spolehlivé zdroje bez odpovídající náhrady, jak překonám energetickou nouzi, která se nutně dostaví jako následek? V jejich proklamaci vidím jeden hořký podtón: my budeme demonstrovat, vy ostatní makejte, abyste byli schopni naše požadavky splnit. Protože podle výčtu škol nevidím žádnou šanci, že by stávkující studenti byli někdy v budoucnu (po odchodu do praxe) schopni sami přispět ke splnění svých požadavků.

Mám tedy pro tyto školy návrh. V prvním semestru by měly být povinné tyto předměty:
1. Základy logiky, včetně podrobného výkladu příčinných souvislostí, s výcvikem schopnosti sbírat a správně vyhodnocovat fakta. Nesložením zkoušky končí studentovi i studium.
2. Základy fyziky a ekonomie. Student by měl získat aspoň orientační představu, co je proveditelné fyzikálně a kolik to může stát. Nesložením zkoušek by sice student nemusel letět ze školy, ale přišel by o státní příspěvek a musel by si zbytek studia platit sám, aby problematiku pochopil aspoň z praxe.