Založím netradiční hospic

Je na čase začít myslet na vlastní stáří. Se státem počítat zjevně nelze, takže jsem se rozhodl, že vydělám miliony. Za ně poté koupím dům, ve kterém zřídím hospic. Ale ne jen tak ledasjaký!

Spolu se starými lidmi budou v domě žít i rodiny s malými dětmi. Nic totiž starého člověka nerozčílí víc, než rozjívený fracek, který haleká, ječí, bouchá dveřmi, bouchá do podlahy, bouchá do zdí, bouchá do topení, bouchá do nádobí - no prostě do všeho, a ještě ke všemu je drzý. Při rozčílení dochází ke zvýšení krevního tlaku, což vyžene línou krev do mozku, který je tak mnohem více prokrvován. A to je důležité k tomu, aby člověk na stará kolena úplně nezblbnul. Děti tak mají nezastupitelnou úlohu jakožto vzpruha (od slova vzprudit) pro staré lidi.

Pro staré a nemohoucí lidi tam bude k dispozici i zdravotní personál, který bude o takového člověka pečovat. Výběr tohoto personálu si vezmu na starost já a jedním z kvalifikačních předpokladů bude, že takové pečovatelka snese občasné plácnutí po zadku. To víte, i starý plesnivý dědek potřebuje trochu toho tělesného kontaktu. A uznejte, přebalování není úplně to pravé ořechové.

Zasloužený odpočinek v důchodu - no to je pěkná ptákovina. Mnoho lidí si nic takového nezaslouží, proto každý, kdo bude aspoň trochu způsobilý, bude hezky pracovat. Zahálka totiž nesvědčí ani mladým, natožpak starým. Zatímco mladý povaleč se někam uklidí, aby na něj nebylo vidět, starý nudící se člověk prudí mladé různými "cennými" radami (o které nikdo nestojí), jak mají dělat to a nedělat ono. A kdo nebude moct pracovat, bude těm pracujícím (samozřejmě důchodcům, komu jinému) aspoň překážet. Protože tolik milionů zas nevydělám, abych živil ostatní, a důchody budou tak mizerné, že bude problém zaplatit z nich ošetřovatelky, natožpak další personál. A jak jsem poznamenal výše, na státní příspěvky spoléhat nelze, tam to rozkradou jiní. Činností je kolem takového domu dost - například úklid, drobné opravy, nákupy, hlídání fracků, vaření pro sebe a jiné, vaření piva, pálení nepohodlných dokumentů (státní zakázka), pálení slivovice, pěstování mrkve, květáku, marjánky a další užitečné zeleniny.

V přízemí domu bude dobře zvukově izolovaná místnost, kde budou moct stařečkové kalit dle libosti. Protože jsou už většinou nahluchlí, musejí víc řvát, aby se slyšeli. Jim tedy bude tato místnost vyhrazena, aby nerušili mladé, kteří slyší přece jen lépe. Po večerníčku, až se staří odeberou do svých postýlek, budou moct místnost obsadit školáci a další omladina ke svým pařbám. V podlaze bude odtokový kanálek, aby bylo možné všemožné následky takové kalby uklidit prostým vystříkáním vodou. K této místnosti bude náležet i záchod se žlábkem, kde si může dědek v klidu hrát na kropící vůz a nijak to nebude vadit. Protože co mě může vytočit, jsou úzké mušličky vybavené různými hračkami pro přesné zacílení a nápisy zakazujícími kropení. Tím si splním svůj dávný sen...

Počítám i s tím, že v domě bude nějaký obchod či hospoda (pochopitelně nekuřácká, avšak závisle na tom, zda se podaří vyrobit víc piva a kořalky, než se stačí vypít). I tam budou hezky kmitat stařečkové, aby se nenudili mezi ostatními dědky a bábami.

Teď se jen modlím, aby se k moci opět nedostal nějaký komunista nebo podobná verbež, která by mi mé skvělé plány zhatila.