Nemusíte číst jen Urzu.

Polycentrické právní systémy: analýza formy a obsahu práva tvořeného a vynucovaného soukromě

https://is.muni.cz/th/210217/pravf_m/

Mně Urza už stačí dost na to, aby mi bylo nezpochybnitelně jasné, že tudy cesta nevede a z principu věci ani nikdy vést nemůže.

Polycentrické právo může fungovat jen v malém měřítku, kde se řeší spor mezi dvěma nebo několika málo lidmi. Jestliže se však začne věc týkat práv a zájmů velkého množství lidí (což jsou třeba zmíněné lesy, silnice, atp.), musí existovat nějaké nadřazené právo, které sjednotí podmínky v celé společnosti, které se daná věc týká. Příklad s lesy jasně ukázal, že tam polycentrické právo fungovalo špatně.

Příklad s Ípákem ukazuje, že musí existovat nějaké nadřazené právo, které malé skupině lidí nedovolí připravit o příjmy jinou, mnohem větší skupinu. Pokud by si chtěli zajistit na svém prostůrku klidovou zónu, museli by nejdřív zajistit náhradní řešení (tedy třeba obchvat) a kompenzace těm, které by připravili o příjmy. To Urzova fantasmagorie popírá, tedy by nutně docházelo k velmi závažným problémům, které při nějakém státním právu vůbec nevzniknou. A to jednoduše proto, že vám takové právo nedovolí jen tak ze dne na den zničit živobytí jiným bez kompenzace.