O Golemovi, programování, a tak vůbec

První programátorkou prý byla žena  Ada Lovelace. Feministky nyní nejspíš neprominou a začnou vyrábět woodoo figurky znázorňující mou maličkost, ale i tak musím říct, že prvním programátorem byl rabín Löw. Pokud se chcete dozvědět, jak to doopravdy bylo, čtěte dál.

Předpokládám, že jistě znáte pověst o tom, jak židovský rabín Löw (nebo spíše Lévi, dle rodokmenu) působící v Praze (důležitý okamžik, protože také působím v Praze) postavil Golema a používal ho k nekalým účelům. K jeho oživení používal jakýsi šém. Šém vlastně není nic jiného, než jidiš podoba německého slova schema (čti šéma). Dnes je to již počeštěné slovo, takže mu jistě mnoho z vás rozumí, ale pro jistotu - znamená to vzor. Rabín vložil do Golema schéma (dnešními slovy sadu příkazů, čili program), co má Golem udělat, a on to udělal. Ale protože podle známého axiomu každý program obsahuje aspoň jednu chybu, také programy pro Golema byly plné chyb. Golem v důsledku toho dělal trochu něco jiného, než si rabín původně představoval - jistě to znáte, každý počítačový program se tak chová. Není divu, rabín vlastně začínal, takže chybovost jeho programů je omluvitelná. Rabín na tento problém po několika malérech samozřejmě brzy přišel, takže nakonec raději Golema dobře ukrývá. A zápisky ke zkonstruování a ovládání Golema se ztrací...

... Ovšem jen zdánlivě. Světoběžník lord Byron, otec výše zmíněné Ady, měl židovského přítele, který pečlivě a v tajnosti uschovával dědictví po rabínovi Löwim. Jednou se spolu opili takovým způsobem, že Byronův přítel vykvákal své tajemství, načež Byron mu spisky ukradl a odvezl si je domů. Spisky si přinesl i do manželství s Anne Isabelle Milbankeovou, u které po sérii sexuálních orgií a vášnivých hádek zmíněné spisky při svém odchodu zapomíná. Mladá Ada, která vzešla z bouřlivých hádek - pardon - ze sexuálních orgií, spisky později nalézá a protože je vystudovaná matematička, z části jim dokonce i rozumí.

Nabytých znalostí posléze využila při konstruování počítacího stroje spolu s Charlesem Babbagem. Ada opisuje několik základních schémat (která stačila pochopit) z materiálů rabína Löwiho a navrhuje tak způsob, jak počítací stroj ovládat. Stroj však nikdy nebyl dokončen, protože Ada nepochopila z rabínových spisků vše potřebné, navíc jí chyběla zkušenost s odstraňováním chyb v programech. Nebudeme se na ni zlobit, programátoři toto nezvládají do důsledku dodnes.

Závěr, který nám z příběhu plyne, však jasně říká: prvním programátorem byl muž, Žid, no a hlavně také Pražák. Co víc si ještě můžeme přát?