Není předsudek jako předsudek

Velmi zábavné bylo číst emotivně laděné příspěvky k blogům, které se nějakým způsobem vyjadřovaly k tetování. Smysl těch reakcí bych zhruba shrnul tak, že odpůrci tetování jsou předsudky prolezlá netolerantní hovada.

Co to vlastně je předsudek?

Wikipeda: Předsudek je neuvědomělý hodnotící postoj nebo úsudek, který není založen na soudném mínění ani na zkušenosti. Předsudky mohou být pozitivní, ale daleko častěji negativní: vůči určitým osobám, lidským skupinám, rasám, kulturním a společenským institucím a podobně.

Protože toto vymezení nepovažuju zrovna za přesné, nevystihuje totiž plně situace, za kterých se o předsudcích hovoří, použiju ještě další vymezení:

ABZ slovník cizích slov: předpojatost, nepříznivý postoj k jevu, předmětu, k činnosti, k člověku, který se obtížně mění pod vlivem adekvátní opačné informace.

Jak takový předsudek vzniká? Nevěřím tomu, že vzniká z ničeho, jen tak sám od sebe (wiki: české slovo před-sudek ... vyjadřuje, že předsudky typicky vznikají "předem", dříve než člověk získal s danou osobou, skupinou nebo tématem vlastní zkušenost či vědomosti). Jsem přesvědčen o tom, že vzniká jako důsledek předchozích zkušeností osobních, nebo přejatých, případně jako výsledek obavy z neznámého (tedy jako společník xenofobie, například, toto jíst nebudu, aniž bych to kdy ochutnal). Uvedu zřejmé příklady.

Že jsou Romové násilničtí a kradou v mnohem větší míře než zbytek populace je jak má přímá zkušenost, tak i zkušenost převzatá. Všimněme si, že i média už začínají jasně označovat pachatele různých krádeží a napadení. Je přitom zajímavé, že zatímco dřív se takto chovali zejména Cikáni, dnes tuto štafetu převzali Romové. Jsem vůči nim předpojatý, mám předsudky? Ano, mám. Přestože vím, že takoví nejsou všichni, stejně, pokud vidím hemžící se skupinku Romů v tramvaji, okamžitě si začnu dávat bedlivý pozor na své osobní věci. Prostě jim nedám příležitost se o mně otřít, aby tak prokázali, že jsou poctiví a nic mi nešlohnou. Podobně, když vidím na ulici srocení nějaké skupiny Romů nebo oholených mladíků s vytetovanými rozpoznávacími znaky, okamžitě zapnu svůj předsudek a měním směr chůze, aniž bych jim chtěl dávat příležitost prokázat, že se jedná o nevinnou diskusní skupinku nad právě přečtenou knihou, nebo nad krásami tetování.

Mé předsudky tak plní zkratkovitě ochrannou úlohu. A že jsem tím nespravedlivě vyloučil i nějaké skvělé Romy či skiny? Ano, je to možné, ale je to přijatelná cena za skutečnost, že jsem už dlouho nebyl ani okraden, ani zmlácen.

Co myslíte, kecám tu xenofobní a rasistické kraviny plné předsudků? Co se vám vybavilo v prvním okamžiku, když jste zahlédli mou fotku? Jaký předsudek vám naskočil? Jestliže si někdo na svůj blog vystaví něco takového, může být ten člověk normální? Velká část z vás patrně usoudí, že něco divného na mně je a nebude dál zkoumat, zda je to pravda nebo ne. Protože je tu příliš velká pravděpodobnost, že se ukáže, že první dojem byl správný. Zkrátka mnoho lidí zapojí nějaký předsudek a zkratkou mě vyhodnotí podle vzhledu. A teď si představte, že stejně působí na své okolí někdo, kdo všem okolo ukazuje své tetování či jiné "ozdoby".

Jestliže si vystavím fotku jako pako, musím počítat s tím, že mě takto mnoho lidí bude vnímat. Tuto fotku jsem si kdysi dávno pořídil pro slečny. Je překvapivé, že jsem na ni žádnou slečnu neulovil. Jak je to možné? Copak slečny zajímá víc můj vzhled, než to, jaký jsem uvnitř? No asi jo.