Návod, jak nakrást maximum s minimálním rizikem

Řekněme, že jste klasické netáhlo, ale chcete si žít dobře, ba až luxusně. Tvrdá práce vám smrdí, invence vám chybí, samostatné podnikání vám nejde. Krádeže v samoobsluhách nebo u bezmocných lidí jsou příliš riskantní a málo výnosné. Takže vám nezbývá, než se poohlédnout po nějakém flíčku, přes který protéká hodně peněz. Čím víc, tím líp.

Účetní nebo nákupčí v nějaké soukromé firmě? Na to zapomeňte, zlí majitelé mají nepříjemnou vlastnost - svůj majetek si často hlídají a mohli by vás také nechat zavřít. Opravdu to za to nestojí, nakradete málo a ještě se kvůli tomu špatně vyspíte ze samého strachu, kdy to rupne.

Lepším nápadem jsou finanční instituce. Když se vám podaří zpozdit protékající platby o nějakou tu hodinku až den, peníze protáhnete přes svůj účet, pak vám začnou naskakovat procenta. Jenže i tento způsob je riskantní a několik lidí je kvůli tomu v base. Když cizí penízky pozdržíte jen na chvilku, pak samozřejmě máte malý objem peněz, ze kterého jdou procenta, větším pozdržením zase příliš riskujete odhalení v okamžiku, kdy si nějaký protivný zákazník začne stěžovat, že mu peníze došly na účet později než měly.

Kudy ještě protéká hafo peněz? Správně - přes státní rozpočet. Stanete se tedy úředníkem ve státní instituci? No, možná se před důchodem propracujete na takovou pozici, ve které už vám něco zůstane mezi prsty, ale moc na to nespoléhejte. Stejně to budou jen drobty z mnohem většího stolu. Takže dávám radu - zcela zadarmo. Staňte se politikem. Ne - staňte se úspěšným politikem. Proč?

Protože jako politik máte šanci ovlivnit množství peněz, které protečou přes státní rozpočet. Jak píšu v prvním odstavci, stále platí pravidlo, čím víc, tím líp. Proč? Představte si, že můžete bezpečně ukrást - dejme tomu, vymýšlím číslo pro jednoduché znázornění principu - 1%. Je to tak malá částka, že se vždy nějak ztratí a zakamufluje. A uznejte, procento z milionu je jasně menší než z miliardy - a tak dále. Pak už jen stačí ochomýtat se na místech, kde se rozhoduje o penězích a úplatcích za státní zakázky, a příjem máte zaručený. Pokud máte staženější zadek, dosadíte do komise dobré kamarády, kteří se s vámi o úplatek podělí. A když to praskne, hodíte kamaráda v klidu přes palubu. Pokud to nepraskne hned napoprvé, kamarád bude nejspíš držet basu, protože by musel vytáhnout i předchozí podařené kšeftíky. Další možností je protáhnout peníze přes stranu a pak si nechat schválit mimořádné odměny - budete čistý jako lilie, tedy pokud vás nepodrazí nějaký novinář převlečený za úplatkáře. Jste úspěšný politik, takže je ve vašem osobním zájmu zajistit "pouze" to, aby těch protékajících peněz bylo opravdu co nejvíc, nějaká cestička se pak vždy najde. Je fuk, kam mají téct, důležité je, aby jejich objem stále rostl.

Jenže, je tu jeden skrytý háček. Na penízky, které by mohly být teoreticky jen vaše a vašich kamarádů, si brousí dlouhá řada dalších lidí, vesměs konkurentů. Pokud další volby vyhraje konkurence, vámi nastavený systém hravě zneužije a začne hrabat sama. To nelze dopustit. Proto zřídíte protikorupční úřad a obsadíte ho (pokud možno) vlastními lidmi. Tím si zajistíte, že ostatním zkomplikujete přístup k penízkům, ale vy budete mít aspoň nějaký přísun i v době, když zrovna nebudete u moci. Protože co si budeme namlouvat - i protikorupční úřad lze zkorumpovat, neboli ruka ruku myje.

No uznejte, není to geniální?