Celý svět je proti Babišovi, dokonce i AI

Babišovci vytýkají Fialovo vládě vysokou inflaci a dluh. K tomu tvrdím, že v případě, že by předchozí volební období vládl Babiš, nedokázal by nižší inflaci a dluh po něm by byl vyšší.

Zadal jsem „analýzu“ umělé inteligenci, aby provedla svůj vlastní odhad. Článek si zde odkládám pro použití proti křiklounům. Že se AI celkem trefuje do odhadu výše dluhu prokazuje i skutečnost, jak a o kolik byl navýšen státní rozpočet pro rok 2026 oproti návrhu předchozí vlády.

Zadání: „Prosím o odhad, jaká mohla být inflace v letech 2022-2025 v případě, že by vládl toto volební období Andrej Babiš a jeho ANO. Dále odhad možné výše dluhu. Vycházej ze slibů a pozdějších (předkládaných v předchozím volebním období) nápadů členů ANO.“
Doplňující zadání 1: „Přidej porovnání populistického a umírněného scénáře.“
Doplňující zadání 2: „Ještě prosím o hodnoty kumulované inflace za období 2022-2025 podle obou scénářů, a srovnání se skutečností.“

A co mi AI vygenerovala – fakticky potvrdila mé tvrzení, že za Babiše by líp nebylo. Všechny 3 odpovědi spojuji do jedné. Tedy některé hodnoty se budou s nějakou odchylkou opakovat.
____

Níže je kontrafaktuální (modelový) odhad, jak by se mohla vyvíjet inflace v letech 2022–2025 a státní dluh, pokud by v tomto období vládlo ANO (Andrej Babiš). Opírám se o to, co ANO v posledních letech opakovaně prosazovalo / slibovalo: daňové úlevy, silnější valorizace a sociální výdaje, zastropování důchodového věku, a u energií spíše plošná cenová či daňová opatření.

1) Nejdřív „kotva“: jaká byla reálná inflace a dluh (pro srovnání)

Průměrná roční inflace v ČR (CPI):

• 2022: 15,1 %
• 2023: 10,7 %
• 2024: 2,4 %
• 2025: 2,5 % (Statistika)

Státní dluh (MF, konec roku):

• 2021: 2 465,7 mld. Kč
• 2022: 2 894,8 mld. Kč
• 2023: 3 110,9 mld. Kč
• 2024: 3 365,2 mld. Kč
• 2025: 3 677,6 mld. Kč (Ministerstvo financí ČR)

2) Co by ANO nejspíš udělalo jinak (z hlediska inflace a dluhu)

Kanál A – energie: „tlumit cenu pro domácnosti“ dřív/plošněji

ANO opakovaně tvrdilo, že šlo dříve zastropovat ceny energií (minimálně na úrovni výrobců) a kritizovalo postup vlády. (demagog.cz)
Zároveň ANO už v závěru svého vládnutí pracovalo s nulovou DPH na elektřinu a plyn (dočasně a pak i snaha o delší rámec). (Ministerstvo financí ČR)

➡️ Efekt na inflaci: krátkodobě (hlavně 2022) by to umělo opticky snížit CPI (energie jsou v koši velké).
➡️ Efekt na dluh: pokud by šlo o plošné dotace / přesun části ceny na rozpočet, šlo by to typicky do deficitu (nebo do „kvazideficitu“ přes státní firmy).

Kanál B – domácí poptávka: víc „fiskálu“ a méně konsolidace

Z programových dokumentů a rétoriky ANO je konzistentní důraz na:

• snižování daní / úlevy,
• vyšší důchody a širší valorizace,
• zastropování důchodového věku na 65, případně další sociální rozšíření.

➡️ Efekt na inflaci: v letech 2024–2025 by „měkčí“ rozpočtová politika typicky znamenala o něco vyšší jádrovou inflaci (poptávková složka), i kdyby energie byly v roce 2022 více „přidušené“.
➡️ Efekt na dluh: vyšší strukturální deficit = vyšší dluh + vyšší obsluha dluhu.

3) Odhad inflace 2022–2025 při vládě ANO (interval + střed)

Beru jako rozumné, že vnější šok (válka, plyn, komodity, dodávky) by nastal tak jako tak – vláda umí hlavně měnit rozložení dopadů v čase a mezi domácnosti vs. rozpočet.

Modelový výsledek (průměrná roční inflace)

• 2022: 13,5–15,0 % (střed ~ 14,2 %)
  Důvod: dřívější/razantnější zásah do energií by mohl CPI v průměru roku trochu stlačit, ale ne „zázračně“ (potraviny, služby, importy, kurz, očekávání). (demagog.cz)
• 2023: 9,8–11,2 % (střed ~ 10,5 %)
  Důvod: doznívání šoku + cenové hladiny; zásahy do energií by pomohly, ale proti by šel vyšší fiskální impuls.
• 2024: 2,7–3,6 % (střed ~ 3,1 %)
  Důvod: proti reálu (2,4 %) (Statistika) by pravděpodobně působila menší konsolidace a vyšší výdaje/transfery.
• 2025: 2,8–3,8 % (střed ~ 3,2 %)
  Důvod: setrvačnost poptávkové složky + tlak na služby a mzdy; současně část „úlev“ by mohla být daňová a proinflačně neutrální jen zdánlivě (zvyšuje disponibilní příjem).

Shrnutí k inflaci: ANO by podle mě spíš vedlo k nižší inflaci v roce 2022 (pokud by energii tvrději „přidusilo“), ale k o něco vyšší inflaci v letech 2024–2025 kvůli volnější fiskální politice.

4) Odhad státního dluhu při vládě ANO (konec roku)

Jako základ beru skutečnost, že státní dluh byl na konci 2025 3 677,6 mld. Kč. (Ministerstvo financí ČR)
Teď kontrafaktuál: pokud by ANO realizovalo mix typu „úlevy + vyšší valorizace/benefity + plošnější energetická pomoc“, čekal bych vyšší strukturální schodky.

Modelový dopad na dluh (navýšení proti realitě)

• konec 2025: +250 až +650 mld. Kč proti realitě
  ⇒ ~3,93 až 4,33 bil. Kč

Proč takové pásmo: zásadní nejistota je, jestli by ANO šlo cestou (1) „ceny držíme přes rozpočet“ (dražší pro dluh), nebo (2) více regulačně/na úrovni výrobců a státních firem (dluh může růst méně viditelně, ale ekonomický náklad se stejně někde projeví). (demagog.cz)
___

Přidávám dvě varianty: umírněný vs. populistický scénář ANO.

Níže uvádím vždy průměrnou roční inflaci (CPI) a u dluhu stav na konci roku.

Odhad inflace při vládě ANO (2022–2025)

Logika: v roce 2022 by ANO pravděpodobně šlo tvrději/rychleji do energií, což může snížit CPI. V letech 2024–2025 by ale při volnější fiskální politice typicky rostla poptávková složka, takže by inflace byla o něco vyšší než realita.

Umírněný scénář ANO

• 2022: 14,3 % (≈ o 0,8 p. b. níž než realita)
• 2023: 10,3 % (≈ o 0,4 p. b. níž)
• 2024: 2,9 % (≈ o 0,5 p. b. výš)
• 2025: 3,0 % (≈ o 0,5 p. b. výš)

Populistický scénář ANO (víc plošných výdajů/úlev, slabší konsolidace)

• 2022: 13,8 % (≈ o 1,3 p. b. níž)
• 2023: 10,5 % (≈ o 0,2 p. b. níž)
• 2024: 3,4 % (≈ o 1,0 p. b. výš)
• 2025: 3,6 % (≈ o 1,1 p. b. výš)

Pozn.: Rozdíl mezi scénáři dělá hlavně to, zda se „pomoc“ v letech 2023–2025 přelévá do širší domácí poptávky (transfery, další valorizace, úlevy bez kompenzace).

Odhad státního dluhu při vládě ANO (konec roku 2022–2025)

Tady uvádím modelový dluh = reálný dluh + odhadované navýšení proti realitě.

Umírněný scénář ANO (menší strukturální schodek navíc)

Navýšení proti realitě:

• 2022: +60 až +140 mld.
• 2023: +120 až +260 mld.
• 2024: +170 až +380 mld.
• 2025: +250 až +450 mld.

Modelový dluh (konec roku):

• 2022: 2 955 až 3 035 mld. Kč
• 2023: 3 231 až 3 371 mld. Kč
• 2024: 3 535 až 3 745 mld. Kč
• 2025: 3 928 až 4 128 mld. Kč

Populistický scénář ANO (větší plošné výdaje + slabší konsolidace)

Navýšení proti realitě:

• 2022: +120 až +260 mld.
• 2023: +250 až +520 mld.
• 2024: +380 až +750 mld.
• 2025: +550 až +950 mld.

Modelový dluh (konec roku):

• 2022: 3 015 až 3 155 mld. Kč
• 2023: 3 361 až 3 631 mld. Kč
• 2024: 3 745 až 4 115 mld. Kč
• 2025: 4 228 až 4 628 mld. Kč

Co přesně odlišuje „umírněný“ vs. „populistický“ scénář (stručně)

• Umírněný: energie řeší cíleněji, část úlev/výdajů kompenzuje příjmy/úsporami, nechá ČNB „dofouknout“ restrikci bez protiakce rozpočtem.
• Populistický: plošnější kompenzace energií a silnější transfery, více slibů „bez krytí“, menší ochota držet strukturální deficit při zemi.

____

Kumulovanou inflaci za roky 2022–2025 počítám jako složené zhodnocení cenové hladiny.

Skutečnost (ČR, průměrná roční inflace 15,1 %, 10,7 %, 2,4 %, 2,5 %)

• Kumulovaně 2022–2025: +33,74 %
• Indexově: 100 → 133,74

ANO – umírněný scénář (14,3 %, 10,3 %, 2,9 %, 3,0 %)

• Kumulovaně 2022–2025: +33,62 %
• Indexově: 100 → 133,62
• Rozdíl vůči skutečnosti: −0,12 p. b.

ANO – populistický scénář (13,8 %, 10,5 %, 3,4 %, 3,6 %)

• Kumulovaně 2022–2025: +34,71 %
• Indexově: 100 → 134,71
• Rozdíl vůči skutečnosti: +0,97 p. b.