- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Myslím, že by bylo vhodnější se takto komplexně zabývat spíš efektivitou přerozdělování v porovnání s přímými investicemi. Ono to heslo "přerozdělování nestimuluje ekonomiku" je hlavně zjednodušující právě pro proces podstatně nižší efektivity stimulace přerozdělených peněz, neboť z cizího se dobře dává a tak není potřeba tolik přemýšlet nad smysluplností. A těch případů by se našlo dost, třeba solární energie a podobné.
Neříkám, že to bez přerozdělování může fungovat. Ale čím menší přerozdělování tím efektivnější využití financí.
V článku jsem ukázal, že stimulace spotřeby v době krize efektivní je. V rozumné míře. Na rozdíl od stimulace nižší daní. Pokud máte na mysli otázku, jakým způsobem stimulovat spotřebu, tak tady celkem souhlasím, ne všechny možné stimulace spotřeby jsou stejně efektivní.
Nepřerozdělením příjmu zůstávají bohatým neproduktivní zásoby, které
přinášejí finanční nároky na jejich udržování a tedy ztrátu, přerozdělením
příjmu se zvyšují odbytové příležitosti.
A proč by tzv. bohatý nemohl přebytek hotovosti investovat?
No... a taky snad "finanční nároky na jejich udržování, tedy ztrátu" toho bohatého přinesou zase zisk tomu, kdo bude udržovat.
Je od vás moc hezké, že odkazujete i na můj článek, bohužel jenom na jeden ze tří, které však vytváří celek.
Jinak se dále opakovaně dopouštíte toho, že dohromady pletete zdroje a užití, což je ovšem logická chyba. Stejně tak se dopouštíte opakovaně jakéhosi ničím nepodloženého rozdělování investic na produktivní a neproduktivní. Jediné dělení ja na plánované a neplánované. Plánované vznikají cíleně (a v případě zásob je to například výroba lyží na jaře na sklad, i když se v té době neprodají) a neplánové vznikají špatným předchozím odhadem budoucí situace. Ani jedno však žádnou stimulací neodstraníte a ani neomezíte. Naopak ty zásahy povedou k větší nepřehlednosti, horším odhadům a většimu procentu chyb, které bude stát chtít opět napravit a ještě víc se situace rozkolísá
Celek pak bude jenom větší spotřeba a menší úspory. Takhle však nejde ekonomicky růst, což ukazuje právě můj třetí článek, který jste ovšem podle svých vlastních slov ani nedočetl.
http://bohonek.blog.idnes.cz/c/133988/Nesmyslnost-levicovych-stimulaci-III.html
v tom vašem podání bude tu ekonomiku stimulovat? Pekař, který všechno nakoupí na dluh s perspektivou, že když mu to nevyjde, je nahranej... a když mu to vyjde, tak se jeho výdělek přerozdělí? Asi mu rychle dojde, že bude pro něj výhodnější být tím, v jehož prospěch se přerozděluje.
Chudí už tuplem nebudou mít motivaci si k vyšší spotřebě pomoci výdělečnou činností, když pro ně bude jednodušší si nechat přerozdělovat...
Ti, co by svými investicemi mohli něco produktivního vybudovat? Proč by to dělali, když se jim z toho vybudovaného bude brát a přerozdělovat? Půjdou jinam...
A kde bude ta ekonomika bez lidí ochotných pracovat či investovat?
Toto jsem v článku vysvětlil. A v diskuzi také."Ten stimul efektivní bude. Mnozí lidé skutečně jsou ve svých výdajích omezovány více svými příjmy, než strachem z krize.Podle
článku je to na úkor neproduktivních investic (menší množství
"nadbytku" peněz budou komerční banky dávat do centrální banky, lepší
vytížení výrobních kapacit, nižší zásoby zboží). V ČR můžeme počítat i
s tím, že si odvezou trochu méně zahraniční akcionáři." Co se týče výše přerozdělení, samozřejmě to má své limity, taky jsem o tom psal ke konci článku.
ještě by mne zajímalo, jak jste přišel na to, že investice bohatých jsou neefektivní ?
Pokud by jsem někde použil toto slovo, pak asi by šlo o překlep. Psal jsem o neproduktivních investicích a v článku jsem je podrobně popsal.
Ten příklad není úplně ideální, protože jíst se bude vždycky, tj. krach pekaře se nedá moc čekat. Ale jako princip, budiž.
Já to vidím takto : pokud se mlynáři(dodavateli) mouka zkazí, bude si ji moci odepsat do daňových nákladů ihned, zatímco když dodá, bude muset ihned zaplatit DPH a nedobytnou pohledávku odepíše nejdříve za dva roky. Takže na dluh nedodá-není blázen.
Ale i kdyby ano, spotřeba nebude příliš stimulována, protože v době krize každý omezuje své nákupy, jak jen může. Neví totiž, jestli nebude hůř. Tj. ikdyž dostane více peněz, zvýši se spíš jeho peněžní zásoba a stimul je silně nefektivní. Zkrátka jsme přesunuli peníze z jednoho účtu na druhý, nic víc.
Ten stimul efektivní bude. Mnozí lidé skutečně jsou ve svých výdajích omezovány více svými příjmy, než strachem z krize.
Podle článku je to na úkor neproduktivních investic (menší množství "nadbytku" peněz budou komerční banky dávat do centrální banky, lepší vytížení výrobních kapacit, nižší zásoby zboží). V ČR můžeme počítat i s tím, že si odvezou trochu méně zahraniční akcionáři.
"Předpokládejme, že to levicová vláda s přerozdělením nepřežene,..."
A vy jste už nějakou takovou viděl? Pokud ano, kde a kdy?
Třeba ty vlády v ČR od r. 1998 - 2006. A to přebraly zem možná v horším stavu, než je dnes.
Máte pravdu že přerozdělováním se ekonomika skutečně povzbuzuje a plně souhlasím se "štrůdlovým příkladem".
Je tam však zásadní ALE.
Současná míra zdanění je vysoko nad akceptovatelnou hranicí, tudíž jakékoliv její zvýšení by přineslo daňové úniky, snížení motivace, ... . Vaše teorie by platila kdybychom platili daně včetně zdravotního a sociálního pojištění v řádu procent. My jsme o řád výše ...
V jiných zemích EU je většinou daňové zatížení větší.
Zalozit teorii na tom, ze cim vic penez bude mit delny lid, tim sni vice strudlu je prinejmensim usmevne. Smula ve vasi teorii je ta ze nikdy nebude na svete dost penez aby se zaplatil kazdy pritroubly pekar, ktery neumi pect strudl a nebude to umet ani kdyz mu budete do nekonecna davat neco na dluh vy strudlovy ekonome...
Smůla je jinde, u vás. Můj článek nepočítal s tím, že vás matematikou nebo štrúdlem přesvědčím, víra je víra. Doufám tedy alespoň, že jsem vás naštval.
líných a neschopných (voličů lží: "Dluhy se neplatí!" a "Je přece správné, chtít všechno zadarmo a bez práce!").
Navíc se tím ideálně snoubí příjemné s užitečným...