Před pár lety mě v noci v Brně v Zábrdovicích přepadli, zmlátili a okradli. Mám štěstí, že mě ještě netamto. Byl to hroznej zážitek. Jenže víte co je nejhorší? Byla to generace, která to převezme po nás!
Vyžeňme mladé z republiky!Džery (Jaroslav) Hlad
Když jsem před pár lety šel domů, přepadla mě parta mladejch blbů a řekli mi, ať jim dám všechny peníze a cigarety, jinak mi prý namlátí. Já jsem začal utíkat, jenže jsem neuběhl ani několik metrů a dohnali mě. Bylo jich 5, jeden do mě kopl a druhej mě svalil na zem. Třetí mě začal prohledávat a čtvrtý s pátým utekli. Začal jsem se bránit, ale jeden z nich mě kopnul do nohy a já se bolestí svalil na zem až jsem málem začal brečet. Řekli mi, že jestli ještě jednou půjdu jejich ulicí, tak se mi to stane znova.
Byl to nejhorší zážitek v mém životě. Ale nejhorší na tom je to, že to byli mladí. Ta generace, co to všechno převezme po nás! Kde budeme za těch 30 let, až ti gauneři vyrostou a někdo z nich bude třeba náš přezident nebo premiér? Tahle generace bude ovládat Českou republiku. Je mi z toho špatně! V televizi pořád vidím, jak někdo někoho přepadává, jak mlátí stařenky a tak.
Nejhorší je taky to, že ta naše vláda s tím nic nedělá, sama krade a nechce zabránit okrádání bezbranných lidí gangy mladých. Dokonce chce, aby lidi měli míň peněz a tím vlastně podporujou tyto kriminálníky, protože když jim nějaký kriminálník všechny peníze sebere, nemají pak vůbec nic a jdou třeba na ulici. A sami ti nahoře hrabou, hrabou a pořád nemají dost. Demise! Hanba!
Jestli nám budou za 30 let vládnout dnešní mladí, radši se odstěhuju někam pryč. Je to lůza! Doufám, že se toho nedožiju. Spojme se proti mladým a nenechme sebou manipulovat. Vyžeňme je z republiky a budeme se tu mít lépe.
A omlouvám se těm pouze dvou procentům slušných mladých! Jestli mi chcete něco vyvracet, jsem schopen diskutovat, já se vás nebojím. Články píšu od srdce, protože jsem toho v životě hodně zažil a pokud máte nějaký problém, můžete mi bez obav napsat na jaroslav.hlad.na.prazsky.hrad@seznam.cz
Ke komentářům: To si snad děláte ze mě srandu ne? Co si to ze mě utahujete? Neumíte si ani představit, jak hrozný to bylo a jaký mám z toho doteď psychický následky a ještě mi píšete, že si vymýšlím. Fakt jste mě dostali.
