Nejvíce vypovídající věta ve vašem článku je tato:

" ...napáchat škodu v mezinárodních vztazích."

Víc už opravdu nebylo nutné psát.

Děkuji všem za diskusi. Pro mě je 21. srpen taky dnem, na který nezapomenu. Ale jsem rád, že jsem vyvolal zamyšlení, proč právě tento den a právě letos má být uzákoněn jako památný, když jsme na to měli minimálně 30 let.

Už delší dobu lze pozorovat, že dobře organizovaná většina má panickou hrůzu naprosto bezdůvodně před hnutími mysli nevýznamné beztvaré menšiny, tekutým hněvem, a tak se snaží udržet nad vodou. Už tak dopadla, že vzala na milost i socialistu Václava Havla.

Z toho usuzujuji, že motivací neznámého dobrodince bylo napáchat škodu v mezinárodních vztazích a demonstrovat svou servilitu vůči dnešním "přátelům".

Zdroj: https://hink.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=739957

Řekl bych, že tohle je zcela přesné shrnutí toho, oč vlastně jde...

Po vložení mého komentáře jsem si přečetl tento. Vidím, že nejsem sám, kdo vnímá pravou podstatu této zpovědi.

Môj názor sláviť a pripomínať si.

27.1. slávime oslobodenie koncentračného tábora je to pamätný deň

21.8 oslavovať? iba ak pripomínať

27. 7. oslavovať keď v roku 1991 odišiel z územia Československa posledný sovietsky vojak.

Pane autore, a co 7. listopad? Ten je vosk?

Ačkoliv je mezi významými dny spousta broskvovin (anglicky peachovin), tak 7. listopad mezi niumi není.

http://svatky.centrum.cz/svatky/vyznamne-dny/listo.../

Karma

Rozhodně si máme připomínat VŠECHNY události, které se nás Čechů dotkly a měly významný vliv na naše životy a naši historii. A především se znich poučit!

Pokud tak nebudeme činit a budeme vyzdvihovat či zdůrazňovat pouze některé z nich, podle toho, jak se nám to zrovna hodí, bude tady stále dokola tatáž lež a přetvářka - a pak se nesmíme divit, že budeme (už dávno bohužel jsme) národem nedůvěryhodným, směšným a neváženým. A tudíž i snadnou kořistí cizích zájmů.

Nám samotným to samozřejmě nic dobrého nepřinese, o čemž jsme se mohli ve své historii už mnohokrát přesvědčit.

Které cizí zájmy ráčíte mít na mysli? Můžete je upřesnit?

Mezi tragické dny naší vlasti bych započítal i narozeniny jistého pana Chmelíka.

Kdo jako prvni otevřel hubu .... Tohle už vás docela dobře charakterzuje.

Ne, je potřeba identifikovat konkrétní osobu, která předložila návrh. Parlament ani vládu nemůžeme považovat za anonymní dav. Kdo první otevřel hubu necharakterizuje mě, ale jeho. Je třeba vědět, kdo konkrétně to byl. Váš příspěvek zase charakterizuje vás, jakož ostatně každý přípěvek ad hominem vypovídá nikoli o tématu, ale o způsobu, jakým mluvčí chce diskutovat.

Dovolím si Vás seznámit s výročními dny s negativními dopady na českou (československou) státnost:

27. leden - Den památky obětí holocaustu

9. březen - Den památky obětí vyhlazení terezínského tábora

10. červen - Den památky obětí vyhlazení obce Lidice

18. červen - Den hrdinů druhého odboje

27. červen - Den památky obětí komunistického režimu

Ve všech případech se jedná o událost, ovlivňující negativně naši státnost.Ať přímo, nebo morálně.

Nevím proto, proč by měl vadit Den památky obětí gangsterského přepadení ČSSR vojsky "spřátelených" darebáků. Těmi oběťmi nebyli jen mrtví a ranění.

Dovolim si pridat den velice negativniho vyznamu, zruseni zemskeho zrizeni Stalinovym celedinem Gottwaldem 1.1. 1949. Tento odporny zlocin byl zopakovan dvojici Putinovych celedinu, predsedy vlady Milose Zemana a jeho oposmluvniho assistenta Vaclava Klause. Spachany v r. 1998 kdy misto, aby zemske zrizeni obnovili, jak prohlasuje usneseni fed. shromazdeni c.190/1990 "O obnoveni Moravsko-Slezke samospravy". Misto toho zopakovali zlocin komunistickeho rezimu, "akt protipravni, nespravedlivy a poplatny totalitnimu rezimu", jak pravi zminene usneseni. Toho je tedy mozno vzpomenout uz za necelych ctrnact dni.

Mezi ty tragické dny bych ještě doplnil 25. únor 1948. Byl pro osud naší země mnohem "významnější" než 21. srpen.

oba dny bych tam nechal, ne jenom jeden

Pořád ta mantra o jaltské konferenci. Na Jaltě se přece jmenovitě neřešilo, kdo bude ruským satelitem a kdo ne. Pouze se stanovila sféra vlivu.

Některé státy se tomu podvolily (např. Československo, Polsko), jiné nikoliv a uhájily si tak svobodu (Rakousko, Finsko, Řecko). Naši předkové nestáli bezmocní v beznadějné situaci, ale sami si rozhodli o svém chmurném osudu.

A my teď konečně dáváme Rusákům najevo, že si od nich do ničeho kecat nenecháme. Pozdě ale přece.

Ona ani ta sféra vlivu moc ne. Ta se řešila v "procentech" mezi Churchillem a Stalinem v Moskvě ještě před Jaltou (Balkán). Naopak Deklarace o osvobozené Evropě z Jalty měla zaručovat svobodný vývoj zemí osvobozených jak SSSR, tak Američany/Brity. Stalin si to samozřejmě vykládal po svém...Nakonec pevně nebyla stanovena ani demarkační linie.

Že některé země uhájili nezávislost nezáleželo ani tak na nich, jako na vnějších okolnostech. Řecko bylo v "procentní" dohodě přenecháno Britům, Finsko za sovětský opatrný přístup trochu vděčilo i únoru 48 u nás, po němž si už Stalin vzhledem k ostré reakci Západu další otevřenou uzurpaci moci nedovolil. A přece jen Československo mělo pro Stalina daleko větší význam (mj. uran).