Test české tolerance v burkinách na Mácháči

Redaktorka Idnes si podle článku vyzkoušela, jako je být v kůži muslimky mezi Čechy. Výsledek nebyl překvapivý, ale já jsem dospěl k opačnému závěru, než ona.

Článek je zde.

Prý se cítila jako nahá. Všichni prý na ni pokukovali nebo si ji fotili, odsedávali si od ní a odháněli děti. Cítila se jako by sem nepatřila.

Mě se na tom nezdá nic překvapivého. Použiju citát neznámého klasika: Když něco vypadá jako kachna, chodí jako kachna a kváká jako kachna, tak to nejspíš bude kachna. Jestliže se stovkám lidí i jí samotné zdá, že sem nepatří, že ani jí nebylo nošení tohoto oděvu fyzicky příjemné, tak to asi bude pravda, že to sem nepatří.

Článek byl zcela jistě napsán proto, aby dokázal, jak jsou Češi netolerantní, a jeho závěr tak opravdu vyznívá. Co ale sakra mají lidé dělat, když vidí něco tak neobvyklého. Myslím, že burkiny se v muslimských zemích snad ani neprodávají, protože tam se ženy na veřejných plážích nekoupou. Pravděpodobně ani nesmí. Nikdy dříve (před 5 a více lety) jsem o tom neslyšel. Je to nejspíš vynález evropských aktivistů, kteří vytvořili umělou poptávku po tomto bizarním úboru a doporučili to muslimům, aby vytvořili problém tam, kde dosud nebyl.

Paní redaktorka nebyla bičována ani kamenována. Copak pouhá rezervovanost je příznakem netolerance? Málokdo se odváží v dnešním právním prostředí koledovat si o žalobu, které by se jistě rádo ujalo plno advokátů, kteří by žádali náhradu v likvidační výši za smyšlenou duševní újmu, aby toho byly plné noviny. Proto nežalovatelné zachování odstupu je rozumná reakce.

Byla to jen hloupá provokace se zlým úmyslem vyvolat horší reakce, ke kterým nedošlo. Nepochybuji, že tam bylo několik dalších lidí z redakce, kteří vše natáčeli v naději, že budou svědky něčeho šťavnatějšího, než tohoto projevu tolerance, ze kterého udělali nafouknutý prd.

Všichni diskutující pod článkem se těší, jak si v dalším dílu paní redaktorka vyzkouší toleranci muslimů v běžných plavkách na pláži v Saúdské Arábii.