Proč muslimové pohrdají naší kulturou. Jsou dívčí vnady zbožím?

Vztah k ženám a k rodině je možná klíčem k pochopení toho vzájemného neporozumění. Komu patří ženské tělo a zda se jedná o zboží.

Nalákal vás nadpis o tom zajímavém zboží, co? Dívčí vnady jsou bezesporu předmětem poptávky, a tím pochopitelně i nabídky. Ve všech kulturách při obchodu s ním hrají roli i peníze. Jak v případě krátkodobého pronajmutí, tak i při závazku slibu manželského. V evropském pojetí však uzavřením obchodu vnady nemění majitele. Tím postrádají jednu z vlastností zboží.

V Evropě se rozvinula rovnoprávnost žen do té míry, že mají svobodu nakládat se svým vnady způsobem, jakým uznají za vhodné. Žádná rodina neocení, když se z dcery stane prostitutka, ale pokud její krása společně s inteligencí a vzděláním přispěje k tomu, že získá fungující rodinu s rovněž krásnými dětmi, jsou na úspěch všichni hrdí. Tato svoboda umožňuje ženě přiměřeným způsobem se nabízet,  může nevhodného partnera i vyměnit a vybudovat si samostatně i profesionální kariéru. Díky této i jiným svobodám dostali i muži víc prostoru k práci na ekonomickém úspěchu Evropy, protože jim ubyla starost o dívčí počestnost. Kam bychom se dostali, kdyby otcové, strýcové a bratři museli neustále hlídat pytel blech?

Zkusil jsem se zamyslet nad tím, proč je to v prostředí islámu jinak, aniž bychom jejich morálku odsuzovali, ale pochopili. Klíčem k pochopení je možná to, že považují dívčí vnady za vlastnictví celé rodiny. Pokud by jejich kvalita, tedy čistota a schopnost získat si váženého manžela, byla ohrožena, je to ostuda celé rodiny. Odtud je již jen krůček k tomu, aby dívka byla omezena ve svobodě se sama prezentovat. Zahalováním se skryje rodíl mezi krásnými a méně hezkými, a obchod se zahájí až s vážnými zájemci, které rodina pozve na návštěvu. Postupně se tak ženy dostanou do podřízenosti mužům, přičemž starší ženy v tom muže podpoří, protože tento postup považují také za správný a ty ošklivější vděčí své poslušnosti za své rovněž vážené postavení v rodině.

Zkuste se vžít do mysli muslima v Evropě. Vidí kolem sebe ženy, které považuje za vyzývavé, nemravné a veskrze neposlušné. Přitom poslušnost ženy je u nich preferována mnohem víc než vzdělání a muž, který si nevynutí její podřízenost, je opovrženíhodný. Naplní ho to tedy pohrdáním k evropským rodinám, které si nedokážou vynutit kázeň, jakou by si představoval on u svých sester. Dále ho naplní nenávist z toho, že tak hříšný národ mohl dosáhnout bohatství. Těžko pochopí, že ten rozdíl způsobují právě různé zvyky v oblasti jemu neznámých svobod.

Vůbec nezáleží na nějacích politicích vnucujích nám toleranci. Je to individální volba každého z nás. Každého otce, matky a bratra dívky, jestli bude jejím vnadům přisuzovat i tu poslední vlastnost, kvůli které se Evropan zdráhá nazvat ženské tělo zbožím. Že zásnuby jsou vlastně obchod, ženě její tělo nepatří a po uzavření smlouvy se jeho majitelem stává někdo jiný, kdo bude mít výhradní právo s ním nakládat.