Některé myšlenky našich vlivných elit je třeba vytesat do kamene, ale bude to stačit?

Někdo by se mohl zeptat, proč ty blbosti tesat do kamene? Přece aby se příští civilizace dozvěděla, proč ta naše zanikla. Dokáže se z toho poučit, když my jsme nedokázali obhájit před vlastními elitami ani dodržování desatera?

Jen namátkou uvedu pár myšlenek, které proti vůli většiny normálních lidí prosazují vládnoucí elity:

• Manželství muže a ženy je přežitek, i stejnopohlavní páry mají mít rovnoprávnou rodinu a mít děti
• Pohlaví je sociální konstrukt, je jich mnohem víc, než dvě
• Kdo tvrdí, že jsou pohlaví jen dvě, nesmí učit na univerzitě, i kdyby to měla být jen matematika
• Kysličník uhličitý škodí klimatu, přestaňme mít děti, které ho produkují
• Stvořitel udělal mnoho chyb, které musíme napravovat. Například vytvořil nerovnoprávné bytosti:
• ženy k dosažení rovnoprávnosti je třeba zvýhodňovat na úkor mužů
• černochy musíme zvýhodňovat na úkor bílých
• Musíme dostat do Evropy miliony nevzdělaných imigrantů, aby nás v důchodu živili
• Bezpečnost proti kriminalitě a terorismu zajistíme zákazem zbraní u bezúhonných občanů, včetně nožů
• Kvalitu vzdělání zlepšíme zrušením zvláštních škol a inkluzí mentálně slabších do normálních škol
• Mezi lidská práva patří právo na důstojnou životní úroveň (bez podmínek, jakou je třeba práce)
• Důstojnost migrantů je důležitější než bezpečnost občanů
• Matematiku musíme u maturity zrušit, protože jinak ji mnozí nesloží
• Šíření některých myšlenek je zločin, proto svoboda slova musí být omezena
• Muži mohou také menstruovat (snad i kojit)
• Všechny minority jsou diskriminovány, musíme jim naslouchat a řešit jejich problémy

Nositele takových myšlenek dřív zavírali do blázinců, teď jim však se zájmem naslouchají. Samozřejmě ne všichni, jen ti, kteří jsou morálně na výši a mysl mají otevřenou.

Naše civilizace měla k dispozici desatero. V něm byly pozitivně sepsány zásady, při jejichž dodržení bude lidstvo šťastné. Takový způsob prezentace možná nebyl příliš úspěšný, protože ho intelektuálové dokázali zpochybnit. Neexistuje totiž důkaz, že dodržování desatera to zajistí. Potřebujeme k tomu navíc víru, jejíž význam oni popírají.

Lepší bude možná negativní prezentace v kameni toho, čeho se máme vyvarovat. Náš zánik bude pro příští civilizaci důkazem.

Moc se mi líbí jedna věta z díla známého vizionáře Karla Čapka, Válka s mloky: Našels už něco tak hrozného a vražedného a nesmyslného, aby tím některý intelektuál nechtěl obrodit svět?

Ještě pár definic intelektuála, jedná se o citaci z článku Benjamina Kurase, na který nechci dávat přímý odkaz z obav, že ten server není schválen Bezpečnostním centrem pro Evropské hodnoty a cenzor by mohl můj článek odstranit:

„Jen intelektuál dokáže uvěřit úplným pitomostem,“ kdysi takto intelektuály pochválil George Orwell. Aldous Huxley vnímal intelektuála jako „člověka, který objevil něco zajímavějšího než sex“. Pro spisovatele Petera Stauba „intelektuální námaha je obvyklá technika, jak se vyhnout přemýšlení“. José Ortega y Gasset vnímá „tunel pod zdí intelektuálního snobství“ jako „jedinou cestu zpět k realitě zdravého rozumu, ale většina ji nenachází, protože je pod jejich úrovní“. Arthur C. Clarke definuje intelektuála jako „někoho, kdo byl vzdělán nad hranice své inteligence“. Lionel Trilling zaznamenal, že „v nejtajnějším srdci každého intelektuála je skryta naděje získat moc, touha své ideje realizovat tím, že je vnutí ostatním“. Paul Johnson pozoruje, že „intelektuálové si libují v pocitu, že zastupují lid“. A Eric Hoffer si všímá, že „vládnoucí intelektuálové zacházejí s lidskými masami jako surovinou na experimentování a plýtvání“.

A poznámka na konec: Že jde těmto intelektuálům a politikům o jejich vlastní dobro, není tak nejhorší. Horší je, když usilují o naše dobro.