Zakázané slovo – Migrace

Některá sova jsou sprostá a jsou nevhodná. A používají se. Dokonce v médiích. Některá slova jsou nevhodná z jiných důvodů. Třeba něco evokují, něco nesprávného. Třeba takové spojení "Hitler na Hrad". S tím moc nezabodujete.

Avšak jak jsem zjistil, některá slova budou brzy nejen nevhodná, ale i zakázaná. A zakážeme si je sami. Abychom nepřišli k úrazu.

Včera jsem cestoval tramvají do vozovny v Hloubětíně. Někdy se cestuje klidně, někdy ne. Záleží na cestujících. Tohle byl spíš ten druhý případ. Na zadní plošince se usadila cikánská rodinka, která může být všechno na světě (její členové mohou být právníky, doktory, prezidenty), ale nikdy nebudou zticha. To nebudou. Budou se bavit nahlas, pouštět z tabletů hudbu, které nerozumím, a jejich děti budou výskat, řvát, a rozhodně se neuklidní.

Taky se v tomhle případě nestane i jiná věc. Nikdo jim nepůjde nic říct. Proč? Protože se lidé bojí. To se ví.

Ale stane se jiná věc – a to jakmile rodinka opustí tramvaj, že si všichni oddychnou a mají silná slova. Slova, která měla zaznít dřív – ale víte jak. A jak takhle zní slova, i já jsem si řekl svoje (ano, pozdě, jsem z Vysočan, vím jak neposlušnost je trestána, když mluvíte, když máte) a řekl jsem ke kolegyni sedící za mnou, větu: "A to ještě nedorazila migrace!"

A osud má divný smysl pro humor, takže mi za záda postavil nastupujícího černocha s bílou holkou. Abyste pochopili jejich vzájemný vztah, stačí, abych vám ji popsal. Mastné dlouhé vlasy, volnější košilka, roztrhané džíny, něco korálků a přívěsků atd.

Ani neudělala čtyři kroky k prostředním dveřím, už se mě přísně ptala:

"Nějaký problém?"

Řekl jsem, že s nimi ne.

A černoch se zřejmě ptá, co se děje. Já mu nerozuměl, ale rozuměl jsem tomu, že jeho vyvolená šedá myška před jeho příchodem dlouho bez přítele mu řekla víc, než bylo potřeba a než byla pravda. A on s na mě dívá a začíná se mračit, jeho oči mě sledují, a bělmo má tak bílé, že kdyby se postavil do tunelu, vidíte jen to.

A už to jelo. Černoch začal na celou tramvaj kázat, a to dost nahlas. A pořád se díval na mě, a já tušil, že tohle taky nemusí skončit dobře, protože svými pohyby na sedačce, jako by se nemohl rozhodnout, zdali bude sedět, nebo vstane a rozbije mi držku. Podotýkám, že asi kázal, poněvadž já mu nerozuměl. Mluvil podivnou směsí češtiny v infinitivech a nějakého mně neznámého nářečí.

A ozvala se nějaká paní: "Ale to nebylo na vás, to bylo kvůli cikánům tady!"

"Romové mají stejná práva jako já!" řekl černoch podivuhodně dobře a srozumitelně. Jak jsem pochopil, větu ho naučila přítelkyně, když s ním obrážela různé demonstrace pro nesnášenlivosti.

Pak se trochu uklidnil. Důvod, netuším. Buď se mě bál, čemuž nevěřím, nebo mě měl za chudáka (xenofoba, rasistu, který nedovolí ve vlastní zemi někoho jiného, kdo si zaslouží výhody větší než on).

Poslední vzepnutí jeho hrdosti jsem se dočkal, když jsem vystoupil u vozovny, a když se tramvaj rozjela, něco na mě statečně houknul z okýnka – něco čemu jsem rozuměl, ale nebudu to interpretovat, a nechám to zaznít někde v médiích.

Ale myslel jsem na tu příhodu dlouho. Většina špatných věcí vzniká z nedorozumění. A taky vzniká z toho, že si jeden bere na sebe až moc a hned má ohýnek u zadku, i když neví proč. Tedy ví. Dělá zle proto, že je to v módě a dá se z toho vytřískat mnohé. Takovou pravdou a slušností toho dneska moc nedostanete.

Takže asi bude potřeba některým věcem předcházet, a nejjednodušší cesta je, že je zakážete. A jelikož se nezakáže migrace jako taková a někteří budou dokola opakovat, jak je potřeba, tak se zakáže ono slovo, aby náhodou neurazilo toho, koho se týká.

Nás si i tak mohou dál urážet, dle libosti.