Výuka rodičovství v metru
Já vím, že v MHD se lidé tlačí všude, ale v metru mám pocit, že jsou si lidé ještě o něco blíž, a to blíž ne v tom dobrém slova smyslu, a strkají do sebe a naráží a někdy jsou blízko tak, jako by se chtěli olíznout.
Sezení taky nic moc. Zvláště pro nás prostorově hůř řešené. Sedačky malé a naše zadnice se mačká na jinou, aniž by měla cokoli nemravného v úmyslu.
Navíc mi vadí, že za okny soupravy se moc neděje. Koukám na kabely, problikávající světýlka bez života a chybí mi svět a události pro blog. Kabely je příliš neprožívají a špatně se o nich píše, takže se nudím a do tváře mi dýchá muž s vypláchnutými ústy vodou značky Česnek a Rybka a na druhé straně se mi o zadek otírá dáma, která není můj typ.
Musím však přiznat, že nedávná cesta na Pankrác se nekonala v podobném mačkavém tempu, dokonce jsem si sedl a měl prostor na četbu. Ten ovšem na Invalidovně vyplnil hlas malé holčičky, a nedal se přeslechnout.
Ne hlas, skřek.
„Já chci žvejkááááškůůůůůů…“
Asi už chápete.
Nevím, na jaké názorové straně ohledně výchovy dětí jste, ale dohodneme se, že něco takového není v malém prostoru (navíc v něm negativní emoce bublají rychleji) příjemné.
Maminka asi tříleté holčičky situaci neřešila – nebo spíš řešit neuměla. Dívala se na holčičku a pak na nás a v obličeji měla výraz beznaděje matky ve věku více jak třiceti let.
„Já chci žvejkááááškůůůůůů…“ křičelo dítě a z úst mu tekla taková ta zvláštní slina, která má tu zvláštnost, že se nikdy nepřetrhne.
Sám děti nemám – a nemám je proto, že sám nevím, jaký bych byl dítěti rodič. Přiznám se, že bych podobnou situaci já řešil odchodem se scény (z metra) s dítětem v náručí a červený, až za ušima, jak mě každý přítomný má za špatnýho fotra a všichni si myslí, jak dítě špatně dopadne, když ho vychovává takový vůl.
Maminka dívky řešila situaci jinak. Dala dítěti do ruky mobil. Holčička však lest rozpoznala a vztekle ho hodila na podlahu.
Za mě by ji už měla – a já od některých z Vás na oplátku mínusové body, neboť tělesné tresty jsou v dnešní době nepřípustné. Za mě, jedna facka je lepší než dlouhé vysvětlování. Říkám jedna facka – ne dítě zmlátit do krve, vykloubit mu ruku, a ještě ho pro sichr znásilnit.
Vždycky si vzpomenu na jeden vtip, o kterém jsem tu už taky psal: výchova dříve a dnes. Na jednom obrázku ze začátku minulého století dostává dítě rákoskou. Na druhém obrázku ze začátku století tohoto, otec prosí dítě, aby se chovalo slušně – a dítě mu na to odpoví, aby šel do prdele.
Takhle to nakonec dopadne. Půjdeme tam všichni.
Ale ne metrem, tam totiž ječela holčička, že chce žvýkačku, a podivnou scénu dolaďovaly její modře blikající podrážky bot. Vypadala jako ufoun.
„Ty jsi ale ošklivá holčička,“ řekla starší paní, která seděla před nimi a teď otočila hlavu.
Dítě ztichlo a podívalo se na matku. Matka zase na paní.
Ne nezažalovala ji. Jako ta matka tu paní. Nepodala trestní oznámení na neznámou paní v účesu trvalá, že svým výrokem ovlivnila zdravý a jedinečný vývoj dítěte, což má za následek, proč dívka za několik let začne brát omamné látky, nedostuduje střední školu a nestane se bohatým a úspěšným člověkem, a po následném detoxu skončí jako řidička tramvaje (ha ha).
Ne neudělala to. Jenom se koukala. Dítě taky.
„Ty jsi ale ošklivá holčička,“ zopakuje paní, která se pro nás za chvíli stane dámou. „Já bych ti ty žvýkačky vůbec nedala. A víš, proč bych ti je nedala?“
Dítě čumí, maminka čumí, já čumím, celý metro čumí jak lední medvěd na tučňáka.
„Protože když něco chceš, tak musíš nejdřív poprosit. Říct pěkně prosím a pak se maminka rozhodne, jestli žvýkačky hodné a slušné holčičce dá.“
Svojí bílou chlupatou tlamou jsem kývnul na jinýho medvěda, protože ten tučňák začal tancovat.
„A ty jsi přece hodná holčička. A taky jsi chytrá holčička, aby si tohle pochopila. A věděla, že takhle se o žvýkačky neříká. Ty si musíš zasloužit, až budeš hodná a chytrá.“ Dodala dáma a otočila hlavu zpátky.
A hotovo. Klid. Ticho. To dítě ani nemuklo, maminka ani nemukla, medvědi ani nemukli. To dítě ani nesmrklo, ani nepopotáhlo. To dítě se možná bálo – a tomu já říkám strach z argumentace.
Vystupoval jsem s nimi na Florenci a dítě pořád nic. Na mamince bylo zřejmé, že jí v hlavě spoustu věci šrotuje. Stejně jako mně. Pak se mi obě ztratily v davu.
Přemýšlel jsem o tom celou cestou až na Pankrác. Věci nejsou tak složitý, když se ví, jak na ně. Když Vám to někdo ukáže.
Došel jsem ke školním budovám ve vozovně a před nimi stáli dva tramvajáci a pokuřovali a jeden z nich nadával. Ale strašně nadával. Až to vedení muselo slyšet.
„Já se na to vyseru. Na všechno se vyseru. Mě už to tady nebaví. Všechno je na hovno. Každej to jen kurví!“ – a nadává a nadává, rudej jako krocaní hřebínek, div mu nevypadnou oči.
Na to šlo reagovat jediným způsobem. Jdu k němu a říkám.
„Ty jsi ale ošklivej tramvaják…“
Pavel Hewlit
Prý mám napsat Putinovi – tak jo, tady to je
Tohle není můj nápad, ale jednoho z diskutérů. On to sice myslel jako vtip, ale i v tom zlomyslném návrhu na moji osobu je kousek pravdy. Nikdo spolu nemluví. Nepíšeme, co bychom chtěli druhému říct.
Pavel Hewlit
Ta válka muší bejt, to Vám poudám
Na rovinu – nejsem zrovna nadšený z toho, co se ve světě děje, a hlavně z toho, co se může ještě dít na základě jedné jediné zprávy o vystřelené raketě.
Pavel Hewlit
Příběhy o žití upravené smrtí aneb Modlitba góje v synagoze
Knihy jsou různé, a to je něco, co netřeba žádnému ze čtenářů připomínat, a ten, kdo nikdy nečetl, ten tomu neuvěří, dokud si dvě tři nepřečte.
Pavel Hewlit
Tak už jsme ve válce, ale já přesto musím řídit tramvaj
Zachovejte paniku, stejně všechno špatně dopadne – ale ještě to není tak špatné, jak titulek tohoto příspěvku hovoří. Válka není a já řídím.
Pavel Hewlit
Půl kila války pro každého, stačí se postavit do fronty
Války jsou smutné, války jsou na prd, války berou matkám děti, války berou všechno, ale je na nich zajímavé, jak se vyvíjejí tam, kde nejsou.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny
Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...
Řekni, kde ti muži z Gazy jsou. Otazníky ohledně obětí: násobně více dětí a žen
Premium V Gaze je problém, na který upozorňovala už Marlene Dietrichová. Teď si s ní notují demografové a...
Češi umějí vyrobit řadu vojenských dronů. Ale armáda o ně nestojí
Premium Letecká výroba byla v České republice vždy na špičkové úrovni. Menší dopravní letouny, ultralighty,...
Gruzínská prezidentka vetovala „ruský“ zákon. Jde do boje s vládou
Gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová podle tiskových agentur vetovala kontroverzní zákon o...
Izraelský válečný kabinet se bortí. Ganc označil Netanjahuovy plány za fanatické
Člen izraelského válečného kabinetu Benny Ganc v sobotu řekl, že jeho strana přestane podporovat...
- Počet článků 942
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1437x
Případné dotazy na fejetonhewlit@seznam.cz