Volím Arnolda

Dneska bych chtěl udělat radost panu Schwarzeneggerovi (ne nepřepsal jsem se), protože on si zaslouží trochu pofoukat dušičku a dodat kapku naděje. Minulý týden měl ve světě premiéru jeho film s názvem Poslední zastávka a nedopadlo to moc dobře. Původně jsem si podle názvu myslel, že pan Schwarzenegger natočil něco o DP, co se ve většině odehrává ve smyčce v Modřanech, ale nakonec z toho vylezl akční snímek o šerifovi na hranicích s Mexikem, kterého čeká nájezd mafiánů.

Byla asi škoda, že to nakonec nebylo přeci jen o těch tramvajích, poněvadž tenhle akční film velkou díru do světa neudělal a v žebříčku pohořel. Já vím, může se to v následující době zlepšit, ale nevypadá to tak. Prognózy jsou jasné (alespoň ve světě filmu) a svalovec a jeho činy diváky nezajímají jako dřív.

Štěstí panu S. poslední měsíce nepřeje. Nemanželské děti vypluly na povrch – a s nimi i nemanželské vztahy – a s tím americkým prezidentováním to taky nevypadá nejrůžověji. Zákon je zákon, a něco si Američan hlídá a jen tak nepovolí (my ano). Možná je proto na čase změnit působiště a zkusit štěstí jinde. Když už nemůže vládnout Americe, co to takhle zkusit s o něco menší zemičkou a udělat kariéru tam. Tady je možné všechno, a co my máme opravdu rádi, jsou rychlé hvězdy.

Ale pan S. vlastně rychlá hvězda není, ten už má nějaké jméno a já si myslím, že bychom tím ani netrpěli. Od nás svět v posledních časech příliš neočekává, a taky se od nás ničemu nediví. Tady, v malé zemi uprostřed Evropy, která kdysi dávno na velmi krátký okamžik byla vzorem rozvíjející se demokracie (asi tak rok než to utichlo a média se zajímala o někoho jiného), je možno skutečně vše, a zvláště to, co nemá logiku.

Neřeším dva prezidentské kandidáty a snažím se mluvit ve prospěch Arnolda. Že není Čech, se skoro ani nepozná – nesmí moc mluvit, a pokud by musel, stačilo by zavrčet, a každý by hnedka zalezl a byl rád, že je rád. Stačí, že je z blízka – co je dneska jedna hranice. Hlavně že to není Rus nebo Maďar, to by se nejspíš před veřejností neukecalo – ačkoli kdo ví. Nám by na oplátku stačilo, že svět ho zná a s jeho jménem by nejspíš vzrostla prestiž celého státu. Pravda, nějakou dobu by kdejaký šťoura řešil, jak není správné mít takového prezidenta, ale dejme tomu čas a ono to vyšumí do ztracena – jako obvykle cokoliv u nás. Vždyť se známe. Jsme národem smíření a Čech je vysoce adaptibilní na ty úplně nejhorší podmínky a má v sobě neuvěřitelnou sílu přežít i to nepředstavitelné.

A pan Schwarzenegger jako prezident by nebyl tím nejhorší, co by nás v poslední době potkalo. Právě naopak. Umí jednat, nebojí se přesily a zatočí s kdejakým vetřelcem, tudíž by mu problém nedělalo ani současné politické prostředí. A mluvčího… Toho by mu klidně mohl dělat Tarantino.