Volič jsi ty, vážený Čtenáři

Ne, ne, nebojte se, už žádné řeči o kandidátech, slibuji, že tu o nich nepadne jediné slovo, ani jméno, nic, to už máme za sebou a teď se děj, co se dít má. Dneska si chci povídat s Tebou, Čtenáři-Voliči. Jen tak, o volení a o Tobě.

Takže co, půjdete volit, nebo se na to vykašlete. Přiznám se Vám, že jsem podobné nápady měl za poslední dva dny asi tak dvakrát do hodiny. Prostě jsem si řekl, že na to letos hodím bobek, protože jsem jenom ovce a ovce se stříhají, a nikoli poslouchají.

Ale nakonec půjdu. Ne proto, že si myslím, že svým hlasem něco změním, to ani náhodou, ale dělám to kvůli sobě. Říkám si, že ještě nejsem dokonale přetvořená ovce, a to, že k volbám půjdu, mě od konečné přeměny trochu oddálí.

Volba je od slova volit - nebo si zvolit, a to nejen kandidáty, ale i to, jestli půjdu. Myslím si, že je škoda, že si mnozí vybírají tu druhou variantu a nebudou si kazit víkend a lístky hodí do koše.

Půjdu volit, protože kdybych se na to letos vykašlal, polevit v čemkoli příště bude zase o něco jednoduší, a takhle to půjde dál a dál a nakonec béééééé. Jednou nepůjdu volit, pak už nepůjdu podruhý, a nakonec mě nebude zajímat vůbec nic, budu jenom chodit do práce, odpoledne hnít u bedny a večer si zanadávám a budu nadávat, dokud opilý jako prase nepadnu do postele - a to jen proto, abych to zítra opakoval až do víkendu, kdy budu nalitej celej den. Jestliže ovšem na podobné kratochvíle budou možnosti - taky můžu bejt ožralej imrvére celej týden pod mostem mezi jinými opičkami a jako bonus se jít zlejt do tramvaje.

Možná právě tím, že se na to, vážený Čtenáři, letos nevykašlete (pokud nejste volič profík), můžeme začít novou hezkou tradici, že po dojití k urně přestaneme kašlat na spoustu jiných věcí a třeba se to při příštích volbách vystříbří nějak líp - a nemusí jít jen o volení. Může jít o cokoli, třeba i o něco vnitřního, něco soukromého v nás - přestaneme na to kašlat a vystříbří se to i jinde. Třeba jo, co my víme.

Je z tohoto hlediska jedno, kdo vyhraje (z tohoto hlediska, podotýkám, diskuzní šťouralové), jde o to vzít hlasovací lístky, vybrat toho svýho koně, alespoň trochu vědět, proč to dělám a jestli nějak s tím jedincem sympatizuji, a dojít do hlasovací místnosti, hodit úsměv pro lidi za stolkem, narvat lístek do obálky, třeba jí líznout a hodit do urny. Ani za plentu nemusíte, ale můžete, když chcete.

Vykašlete se na akce typu, když nedáte tomuhle, dáte to vlastně tomuhle, je to kravina, běžte si zavolit podle vlastního uvážení. Rozšoupněte se, a pošlete běžce na trať, ať ten závod za něco stojí a komise má co počítat. Na druhý kolo už nemusíte, pokud se Vám nebude chtít, ale zkuste to tenhle týden. Možná na Vás budou doma a v práci koukat jako na idiota, ale víte, co Vám takový můžou, zadarmo Vám dá každej radu nebo slinu, víc nečekejte.

Běžte a ukažte jim to - a ukažte to i sobě, že ještě nejste blbá ovce, a něco malinkatého pro sebe a národ udělat můžete. Ona nám nebude dobře z hodiny na hodinu, z tohohle svrabu se budeme dostávat desítky let - avšak zkuste dojít na ten začátek, a pokud dokážete udělat první věc, kterou jste normálně nedělal, uvidíte, že sami uděláte i tu další. Je to o drobných krůčcích a my Češi jsme machři na dělání velkých věcí z těch malých. Takže směle do toho. Někdy to nějak začít musí. Hezký volební den.

A jestliže, vážený Čtenáři, přeci jen volit nepůjdeš, poprosím tě o laskavost. Takovou drobnost. Nic zvláštního, ale pro Čecha přeci jenom těžko splnitelného.

Na pět let o prezidentovi drž hubu!