Díky.

Jenom pár poznámek - na rozdíl od autora nekouřím už 17 let - bylo to moje svobodné rozhodnutí - nikdo mě k tomu nenutil - jsem tedy nekuřák. Přesto mě zákaz kouření v restauracích / hospodách / vadí na rozdíl od zminovaných veřejných prostor - nemocnice , MHD pod. Jde o definici veřejného prostoru - hospoda která má soukromého majitele, který se zaměřuje na určitou klientelu - hosty není podle mého názoru veřejný prostor. Nikdo mě nenutí jako nekuřáka do zakouřené hospody vstupovat. Majitel hospody chce své hosty , kterým kouř nevadí pohostit, chce aby se cítili dobře, dovolí jim činnost / kouření /, která není absolutně zakázána a nevyhání je jako ted ven na mráz, do veřejného prostoru kde opravdu mohou nás nekuřáky obtěžovat. Mělo by to být jeho svobodné rozhodnutí - pokud takové hosty nechce zvolí hospodu nekuřáckou. Mám dojem o tu svobodu v poslední době přicházíme - různé zákazy a nařízení at už z EU / žárovky, vysavače nebo v poslední době tlaky na usídlování přistěhovalců / nebo z našich vod / zákaz prodeje o svátcích a pod./ - různých chytrých hlav. Jen oni ví co je pro nás nejlepší. - absolutní zákaz. Jak to bylo v té pohádce - za chvíli nám budou holit hlavy Věc by se dala řešit snad i jinak - omezením - např. odělené prostory, kuřárny a pod. Znám např. restaurace kde se kouřilo a kde byla taková vzduchotechnika /filtry/, že tam byl čistý vzduch a nekuřákům prostředí vůbec nevadilo.Pokud kouření tabáku někdy v budoucnu zanikne,což bude dobře, mělo by to být na základě svobodného rozhodnutí lidí a ne zákazy a nařízeními. Celý svět už ví to dnes, že řetěz mravy nenapraví.

No, víte, pokud máte na svobodné rozhodnutí lidí, nikdy od toho nečekejte něco moudrýho. Lidi spíš tak si namastit kapsu, to jo, to by jim šlo - ale něco moudrýho. Vždyť se podívejte, leta a leta a leta máme možnst se moudře inspirovat, jednat, a jak to dopadlo? Darmo mluvit. Ještě si počkáme, další leta a leta a leta, než se lidi začnou rozhodovat správně a v prospěch společnosti a ne jen soukromého já-ega.

Kuřákům, kteří tolik usilují o co nejrozšířenější povolení kouření, bych dala možnost kouřit si v klubech, kde jsou absolutně všichni, včetně personálu, zarytí kuřáci. Zdravotní péči, která s kouřením souvisí, by si však musleli hradit ze svého. A měli by předem vědět, kolik taková zdravotní péče o kuřáka stojí

Souhlasím, ale to by tabákové výrobky zase musely být zproštěny daňového zatížení, které na tabák bylo časem navaleno a zdůvodňováno především zvýšenými náklady na následky kouření.

Tabák se začal kouřit až když byl dovezen z Ameriky. Tuším, že ještě v 17. století se kouření považovalo za ďábelský projev. Takže v hospodách se houfně nekouřilo řekněme až do 17. až 18. století. A přesto hospody prosperovaly.

A v galantním století devatenáctém se považovalo za nespolečenské kouřit v přítomnosti dámy.

Proto chci upozornit kuřáky levicového zaměření, že jejich milý tabáček přišel z AMERIKY!

Na prahu a v průběhu celého dvacátého století zase patřilo za projev emancipace, když ženy kouřily a to od cigaret ve špičce až po doutníky jako poleno.

Pěkně sepsáno

Děkuji.

Sám jsem nekuřák, zakouřené prostory mi vadí a díky tomu jsem do hospod už před léty téměř přestal chodit. Zákaz kouření chápu na každém místě, jen v té hospodě ne. Hospoda je přece místem, které bylo pro požívání alkoholu a kouření tabáku stvořeno. Zákon kuřáky s těchto prostor vyhnal a nyní přesně ti samí bojovníci proti kouření, kteří byli nejvíc pro to, aby se kouření v hospodách zakázalo, opruzují tvrzením, že je kuřáci vyhnaní z hospod na ulici, svým kouřením obtěžují. Takže dalším krokem bude asi stanné právo, kdy bude zakázáno vycházet na ulici s cigaretou...

...z těchto..

Kouření je neobhajitelné, opravdu není co řešit. Jakékoliv mýcení nešvarů ovšem přináší nůši absurdit. Stát nutí člověka kouřit - prodává mu výrobky, nechť to tedy zruší, pak ano, šlo by o boj čestný. Co dále? Utone plavec - zrušíme koupaliště, spadne horolezec - hory, podobně silnice. Až to vyřešíme vzůru do dalšího boje - sádlo, manželská nevěra, zadluženost z půjček, volby KSČm. Hurá, vymýceno - zjistíme, že otec dítěti do sodovky kouřit nemůže - v jedoucím autě rodiného výletu klidně může. Tedy Novelu ! Stojí zde - přikazování a rozum, rozum je silnější ! ...

Asi nebudeme jediní na světě (jako národ), ale máme jako Češi dar, že pokud se jedná o jedné jediné věci, už ji spojujeme s nějakou další. Prostě to děláme. Jako bychom pořád u všeho našeho potřebovali kouzelné spojení: Ano, ale...

Je škoda, že nedokážeme pohlížet na věci, řekněme, dejme tomu, s jistými hranicemi. Nezatahovat, nespojovat - jen se dívat na tu jednu jedinou věc. Zatím tohle neumíme, a je to škoda. Děláme si tím víc a víc problémů.

Kolikrát ještě bude potřeba opakovat, že se tu nehraje o svobodu kuřáků, nýbrž o svobodu majitelů hospod nabízet služby těm, které považují za svoji cílovou skupinu?

Věřte tomu, že svoboda majitelů hospod nabízet služby má ke svobodě kuřáků hodně blízko. Skoro bych řekl, že nyní už dle reakcí mnoha rozhořčených kuřáků kráčí vedle sebe ruku v ruce.

Kouření škodí poze části obyvatel, ale potraviny co jíme a vzduch co dýcháme škodí všem.

To máte pravdu. Proto těch změn potřebujeme hodně - a mnohých se ani nedožijeme. Ale můžeme na nich začít pracovat.