Pátek, to je den paní Levové. Věšela prádlo, a i když jsem se snažil proplazit za košem, nevyšlo to a hned spustila:
To jsou ale věci, co pane Hewlit, to dítě včera, to bylo smutný, to já vobrečela. Takovej malej kluk a už to má za sebou. A že ta jeho máma nemá rozum, takhle s malym dítětem na moře, a bez kruhu, to když byl náš Pepa malej, tak jen co přiblížil k vodě, už měl na sobě takový ty nafukovací rukávky.
A stejně je to smutný. Dítě si tam takhle leží a první, kdo ho najde, je nějakej fotograf, a místo aby přiběh a poslechnul si, jestli to malý srdíčko ještě nebouchá, fotí to a posílá na všechny strany, jako bychom už my toho utrpení neviděli dost, co.
A co ty Maďaři, to je taky co. Já to tam trochu znám, já tam byla, když jsme jeli k Balatónu. No na tom nádraží to musí bejt pěknej bordel. Neni tam vůbec k hnutí a ještě tam někdo porád skanduje "Žermeny, Žermeny" a "Frííídom, frííídom!" a chudák se ani neprotlačí ke stánku s buřtama, natož k pokladně. A jak má člověk pak odjet. Se nedivim, že jsou tam všichni jako stará nervóza.
A prej zahájili hladovku. No asi to jde do módy. To já ještě pamatuju pana Marečka, jak kdysi držel hladovku a držel ji tak dlouho, že už měl bejt dávno mrtvej, a pořád ji držel, prej dokud nevyhraje, a to pěkně zamotal hlavu doktorům, protože pořád žil, i když nejed. A pan farář se tam prej modlil, že je to vůle boží – ale já si stejně myslim, že se potají cpal jako můj starej po nocích, když luxuje ledničku, a dělal, že je hrdina, jak to taky tak bejvá.
No kdo ví, jak to dopadne, von hladovej je hladovej, to von nejdřív nechce jíst, břicho ho bolí, ale jak ucejtí jídlo, něco se v něm probudí a pak má chuť a potom si někde ukousne velkej kus, a jak to polkne, tak ho pak bolí břicho ještě víc a nemá náladu na cokoli. A když někoho něco bolí, tak to je pak zlej, aby pak ti v Maďarsku taky nevytáhli na někoho mačetu, jako ten Mareček, kterej si myslel, že je asi mušketýr a chtěl jít jeden na všechny, ale pak to bylo jen všichni na jednoho.
Kdepak, tohle ještě bude vošklivý, jak je v tom hlad, dějou se věci. To se pak křičí, mlátí a všichni jsou kolem dokola najednou špatní. Mějte se.
