Už brzy začneme problémy Ukrajiny vnímat jako nedávno problémy covidu (se všemi předěly)
Začátky pandemie se nesly ve znamení našeho odhodlání všechno vydržet až do konce a všem taky do-konce pomáhat.
Zvládneme to, zvládneme – to bylo naše heslo zítřka, a mnozí proto šili roušky, aby jimi jiným pomáhali, a jiní je šili proto, aby je ukázali na sociálních sítích, a všichni tak dohromady dělali, co dělat měli nebo co dělat uměli – a to vám byla nálada, jak v pohádce.
Jenomže člověk český je tvor zvláštní. Pro něj věčnost a trpělivost má své hranice, a pokud za svoji snahu nedostane dostatečné ohodnocení, nejčastěji v podobě obdivu, erupce slávy, případně nějakou tu korunku, takový Čech na hranice věčnosti a trpělivosti tvrdě narazí, kopne do nich a jeho zájem o danou věc rapidně pohasne.
A nejen že pohasne, povadne, či přímo zvadne, dokonce se objeví proti dané věci revolta a s ní i její hlásání všemi směry a s ní rovněž i nenávist vůči těm, kteří jsou takoví, jací byli ještě před několika měsíci oni samotní.
U Čecha se v ty chvíle začne objevovat amnézie. Najednou si mnohé věci z dřívějška nepamatuje a některé ze svých nedávných přátel vnímá jako nepřátele a pomlouvače a nesympatické rozvraceče jeho neměnných názorů. Takový Čech si potom najde nové příznivce, kamarády, přátele a kolegy, a to nejčastěji ty, s nimiž dříve nesouhlasil a měl je za povaleče, hlupáky a parazity na jeho geniálních myšlenkových pochodech.
Nic z toho však nikomu není na škodu, jelikož ti druzí jsou za nové přátele rádi. Nová spojenectví hýčkají a veřejně je obdivují a zahrnují je péčí, drobnostmi a cenami, neboť i zrada sebe sama má svůj kurz k hodnotám a všechno lze zaplatit, či vyplatit.
Tohle byla v době covidové chvíle, zlom, okamžik, od něhož se objevila veřejná nespokojenost. Nespokojenost s opatřeními, očkováním, rouškami, všemi těmi postupy, které lidi omezovaly – jelikož jestli je něco, co takový Čech nenávidí ze všeho nejvíc, je omezování jeho svobod, přičemž svoboda se má za to, co dělá právě on, a i kdyby to samé na chlup dělal vedle soused, už to jeho svoboda není, už je to jenom něco, čím chce jemu překážet a omezovat ho.
Nic neroste do nebe. Ani sláva, ani nenávist, ani korupce, ani ta věčnost nakonec tolik věčná nebude a najde se něco, co ji utne (ne takový Čech). A tak přišel pandemii konec, a třebaže už se najdou tací, kteří chtějí tenhle kolotoč znovu roztočit, za vyšší jízdné, budou mít co dělat, aby takového Čecha přesvědčili, že konec vůbec nepřišel a je třeba, co ve skutečnosti vůbec netřeba.
Takový Čech totiž na přesvědčování nemá kdy. Nemá čas, choutky, ani chuť, poněvadž teď řeší vzpomínky, nebo spíše nevzpomínky na dobu, kdy údajně někteří pomáhali lidem postiženým válkou a všichni jásali a mávali modrožlutou vlajkou a volali – Zvládneme to, zvládneme!
Možná to tak bylo, nejspíš, třeba, kdo ví – jelikož se však nedostavilo ohodnocení, cena, Gloria, vítězství, osvícení, nejspíš se na to období hodí zapomenout. Pokrčit rameny a říct, že to tak bylo, ale někdo něco udělal špatně, a proto věci nedopadly tak, jak nám slibovali, a tak není potřeba vzpomínat.
A kdo tvrdí, že to tak bylo, určitě se mýlí, je to blázen, šílenec, konfident. Udělalo se, co bylo třeba, a víc se o tom bavit nemusíme. Je důležité se dívat směrem dopředu. Tam jsou věci nové a záživné.
Navíc tam nejsou věci, na které jsme už dávno zapomněli – uprchlíci, migrační krize, Metoo nebo Miloš Zeman.
PS: Proč jsem tenhle článek napsal? Chodím na oběd do galerie Flora. U jedné z restaurací byla na pultu sklenice na příspěvky pro Ukrajinu. Ze začátku byla plná, pak suma uvnitř den co den ubývala. Teď už tam není ani ta sklenice. Zbyla Ukrajinka, která u pokladny žádala od personálu slevu, neboť tvrdila, že ji vždycky tady dostávala – Ukrajinka, která ji obsluhovala, řekla, že o žádné neví. Nezapomínáme jenom my.
Pavel Hewlit
Prý mám napsat Putinovi – tak jo, tady to je
Tohle není můj nápad, ale jednoho z diskutérů. On to sice myslel jako vtip, ale i v tom zlomyslném návrhu na moji osobu je kousek pravdy. Nikdo spolu nemluví. Nepíšeme, co bychom chtěli druhému říct.
Pavel Hewlit
Ta válka muší bejt, to Vám poudám
Na rovinu – nejsem zrovna nadšený z toho, co se ve světě děje, a hlavně z toho, co se může ještě dít na základě jedné jediné zprávy o vystřelené raketě.
Pavel Hewlit
Příběhy o žití upravené smrtí aneb Modlitba góje v synagoze
Knihy jsou různé, a to je něco, co netřeba žádnému ze čtenářů připomínat, a ten, kdo nikdy nečetl, ten tomu neuvěří, dokud si dvě tři nepřečte.
Pavel Hewlit
Tak už jsme ve válce, ale já přesto musím řídit tramvaj
Zachovejte paniku, stejně všechno špatně dopadne – ale ještě to není tak špatné, jak titulek tohoto příspěvku hovoří. Válka není a já řídím.
Pavel Hewlit
Půl kila války pro každého, stačí se postavit do fronty
Války jsou smutné, války jsou na prd, války berou matkám děti, války berou všechno, ale je na nich zajímavé, jak se vyvíjejí tam, kde nejsou.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma
Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...
VIDEA TÝDNE: Atentát na Roberta Fica nebo pohřeb Postlerové
Událostí číslo jedna tohoto týdne byl na Slovensku, ale i v Česku atentát na premiéra Roberta Fica....
Bylo za útokem na Fica víc lidí? Podle Slováků se chystal i masakr jako v Praze
Aktualizujeme Slovenské bezpečnostní složky pracují při vyšetřování středečního atentátu na premiéra Roberta Fica...
Policisté skončili cestou za případem na střeše. Havarovali v křižovatce
K ohlášenému napadení spěchali v neděli odpoledne policisté v pražských Modřanech. Po cestě na...
Imigrantů z LGBT komunity v Evropě přibývá. Z domovů je vyhání perzekuce
Zatímco mnoho ze stovek tisíc migrantů, kteří přicházejí do Itálie z Afriky a Blízkého východu,...
Referent – stavař Odboru správy majetku a investic ÚMČ
Městská část Praha-Libuš
Praha
- Počet článků 942
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1437x
Případné dotazy na fejetonhewlit@seznam.cz