Až na první tři odstavce bych s Vámi i souhlasil. Problém vidím v tom, že ta žena prostě byla nemocná. Příčinu vidím v tom, že je nedokonalý systém kontroly při ambulantní léčbě této nemoci. V jednom článku psychiatra jsem se dověděl, že tyto kontroly u obvodního lékaře jsou cca 1 - 2 za měsíce formou rozhovoru. Lékař ale není  schopen, resp. nemá možnost, poznat zda dochází ke zhoršení stavu. Popravou nemocného člověka problém neodstraníte, naopak, můžete si být jistý, že pokud se se nezlepší systém ambulantní péče a její kontroly, dříve nebo později se stane další tragedie. Bohužel.

Nesouhlasím tak jako vy se široce pojatými právy lidí odsouzených za trestné činy (zejména násilné). Odnětí svobody má v prvé řadě plnit funkci izolace společnosti od asociálního jedince a funkci trestu. A odsouzení by všichni měli bez ohledu na produktivitu a zisk poměrně těžce fyzicky pracovat (ruční lámání stavebního kamene například). Jediné s čím souhlasím je možnost doplnění si vzdělání či kvalifikace (po práci).

Nesouhlasím s vámi v otázce trestu smrti, protože se NIKDY nedá vyloučit justiční omyl nebo justiční zvůle.

Co se psychicky narušených lidí týká, tak otázka ambulantní léčby je dle mého názoru řešitelná technologicky (lokalizační náramky, automatické nesejmutelné nitrožilní dávkovače léčivých substancí atd) neboli volný pohyb, ale pod elektronickým dohledem a nemožnost vynechat léky.

A dále nejsem zastáncem široce pojaté reakce na velmi ojedinělou situaci. Stačí výrazně omezit přístup cizích osob do školních a předškolních zařízení a v rámci justice si sjednotit noty podle nichž bude justice pouštět narušené spoluobčany do ambulantní léčby

Pokud jde o komplexnost a celkovou myšlenku, pak částečně souhlasím, ale dopouštíte se toho, čeho se dopouští většina lidí a to generalizování a škatulkování. Každý případ od případu je jiný. Každý jsme jiný a prostě to nejde ukázat, a takhle to bude, vždycky bude někdo, kdo tam bude neprávem. 

A chtěl jsem reagovat na ten váš nápad trestu smrti. Víte proč to nejde? Protože zabít někoho je naprosto neodpustitelné. Zabít dítě - pro to neexistje ani slovo,, co to je za čin ale ač máte sebevětší vztek, lítost nebo jakýkoli jiný pocit, nesmí nikdo jiný ve vašem okolí dovolit, abyste se dopustil téže chyby jako útočnice. Můžete člověka (ji) zavřít a přimět ho cítit svou lítost a odpovědnost za svůj čin. A pokud opravdu pochopí co udělal, půjde, přiváže si k noze kámen a skočí do řeky.

Mě osobně spíše děsí lidé autorova typu.

Duševně nemocná zabila jednoho statečného kluka. Škoda ho. Je to jeden a mála, který si skutečně zaslouží úctu. Ale je to ojedinělý případ. Pamatujete si na nějaký podobný? Já ne. Možná se něco někde vyštrachá, ale je to velice ojedinělé. Lidé autorova typu by na základě ojedinělé události všechny pozavírali, vykastrovali či pozabíjeli.

Lidé, jako ona duševně postižená, sem tam někoho zabije. Je to daň za to, že mnoho dalších psychicky nemocných lidí se může mezi námi pohybovat. Volíme tím menší zlo. Lidé autorova typu jsou přesně ta lúza, která volí Sládka, Hitlera, Putina, Okamuru, ... . Volí lidi, kteří mají tendenci omezit celou společnost, případně vraždit ve jménu různých ideologií. Jak jsem psal, z tohoto jde na mě hrůza. Ne z ubohé duševně nemocné.

tak s tím čuráním na veřejnosti vyvrcholil miš maš, co jste z toho vytvořil, a tohle "jako by se mi zdálo, že debil, co přejel s autem holku a utekl, je oslavován daleko víc" to jste si vycucal kde?

Já si v tuto chvíli také dovolím s vámi nesouhlasit a zeptat se vás: Co s firmou, které spadne most a někoho to zabije? Co s nezodpovědnými řidiči? Co s propuštěnými vězni?

To, že pomalu každý druhý politik ( byly tehdy volby) na tom člověku vytloukal politické body a rozdával ocenění a státní medaile a že po jejich příkladu spousta ovcí bečí, jaký to je hrdina, i když vůbec neví, co se tam ve skutečnosti stalo , z  toho člověka ještě nedělá hrdinu.

Pravda, šel na pomoc, ale dokud to nebude skutečně a poctivě vyšetřeno, jak to bylo, je stále ještě dost vysoká pravděpodobnost, že ten student na ten nůž hloupě naletěl.

A že kdyby ten student znal aspoň základy chování v takové mezní situaci a základy nějakého krizového vyjednávání, je dost velká pravděpodobnost, že by o život nepřišel vůbec nikdo.

Je aspoň dobře, pokud přece jen na ten nůž naletěl, že o život přišel jen on sám. Že jeho zásah nevyprovokoval dozajista psychicky labilní vražedkyni k nějakému amokálnímu vražednému útoku na všechny lidi v jejím dosahu.

Jste ubožák.

Tak já pořád vidím rozdíl mezi tím, jestli někdo usmrtí druhého kvůli tomu, aby mu třeba ukradl pár stovek, nebo k zabití dojde v důsledku psychické poruchy pachatele, čili bez zjevného motivu. Co se žďárské tragédie týká, chyba bude spíš v tom, že pachatelka byla propuštěna z ústavní léčby bez důkladného vyšetření a/nebo její ambulantní léčba byla nedostatečná. Zde je potřeba hledat kroky k nápravě, aby se riziko podobných tragédií v budoucnu minimalizovalo. Psychická porucha se u nikoho neprojeví z jeho vlastní vůle, stejně tak jako nikdo dobrovolně neonemocní např. rakovinou. Některé osoby s psychickými poruchami potřebují podle závažnosti poruchy třeba zvláštní režim, ale označovat je za stvůry, upalovat, kamenovat, atd. - to se dostáváme v čase o několik století zpět, případně do úplně jiné kultury.

Máte naprostou pravdu slovo od slova.Karma.