Přiznám, že o pěvecké soutěži Eurovize vím málo a sledoval jsem ji pouze jednou, a to se značným zpožděním, když jsem ze záznamu koukal, jak kdysi vyhrála ABBA.
Letošní finále je v sobotu a vzhledem k událostem, které již týdny hýbou světem, ekonomikou, a hlavně fantazií lidí na mnoha místech planety, se sází na vítězství Ukrajiny, respektive jejich rapové skupiny jménem Kalusch Orchestra.
Přirozeně se hned objevily hloupé a zjemněle řekněme i krátkozraké komentáře zvláštních lidí, že je to jediné místo, kde aspoň Ukrajina vyhraje.
Byť svět se tváří, že je za jedno a nepřeje si nic jiného než vítězství spravedlnosti v barvách žlutomodré, která na nás kouká daleko víc než barvy naše, u některých věcí jako by svět nevěděl, jak k nim přistupovat.
Já to nebudu protahovat, za mě je hloupost v časech války dělat jakoukoli soutěž, protože kdykoli nějaká bude, vždycky bude pro pořadatele pastí. Když vyhraje někdo z válkou postiženého státu, najde se někdo, kdo bude řvát, že je to pokrytecká iluze solidarity, pokud nevyhraje, začne řvát jiný, že je důvodem solidární iluze pokrytectví.
Takže za mě asi nic nepořádat. Vzít všechny medaile a poslat je do Kyjeva. On se někdo najde, kdo tam zase pojede a vezme je sebou.
A teď ta otázka – jak se k tomu postaví takový Čech, který by přišel díky tomu třeba o Mistrovství světa v hokeji ve Finsku. Je spravedlivé, aby vůbec probíhalo, když není přítomný tým z Ukrajiny. Francii by bylo jedno, jestli tam je nebo ne, od ní nikdo nic už nečeká, ani Ukrajina, zvláště potom, co slyšel Zelenskyj od Macrona, že ho v EU vlastně nechce (byť to řekl slovy, že není důvod urychlovat jejich kandidaturu vstupu do EU).
Já nevím, jestli by to český fanoušek skousnul, že nebude mít v tento čas svoji pravidelnou dávku emocí a musí se namísto zápasů dívat na další zpravodajství z východu – ne že by mu to vadilo, to ne, jak já poslouchám kolem sebe některé skutečně zapálené lidi, tak na to koukají od rána do večera už jenom z té prosté solidarity – a když jsou spát, neusnou, dokud si nejméně pětkrát nepředstaví, jak Putin visí. Alespoň takhle mi jejich zápal připadá, tedy do chvíle, než se zeptám, kdy půjdou bojovat. Pak zápal hasne, a namísto data odjezdu na frontu, se dozvím, že já jsem podle nich troll.
Téma Eurovize teď na chvíle opustíme, a to vtipem, který mě napadl:
Přijde ředitel soutěže domů, na sobě ukrajinskou vlajku, v ruce podepsanou fotku Zelenského, a v předsíni ho čeká manželka, v natáčkách, v ruce váleček a ředitel jen pípne:
„A co jsem měl jako dělat?“
Nikdy jsem o panu prezidentovi Zelenském nepsal, ale já na jeho místě, empaticky, bych byl pěkně naštvaný. Napadají mě i jiná slova, ale nechci to tady rozmazávat. Byl bych naštvaný, protože už bych si uvědomil, že mi v tomhle konfliktu nikdo nepomůže. Sice mi státy posílají pomoc, zbraně, materiál, postarají se o uprchlíky, mám pomoci, že ani někdy nevím, jak funguje, ale vojáka mi nepošlou ani jednoho.
Já se vůbec nedivím, že už je směrem na západ ve svých projevech ostřejší, jelikož vidí, že je sám.
Napadla mě taková paralela s dětskou bitkou, kdy nakonec jeden stojí proti čtyřem a k tomu osamocenému klukovi přijdou dva a jeden mu dá čepici a druhý žvýkačku a pak odejdou pryč se vzkazem, že budou čekat v parku u stánku s limčou, jak to dopadne.
Není se co divit, že cena za cestu plynu poroste, a pokud to zavře úplně, nebudu se divit. On doufá, že tyhle kroky, které postihnou menší chudší státy v EU, takže i nás, dovedou právě ty malé státy, aby tlačily na ty větší.
Problém je v tom, že co je vidět poslední dobou, a co je i slyšet, třeba co právě řekl pan prezident Macron, větší státy nějaká Ukrajina nezajímá a neví, proč by měla posílat proti Rusku svoje vojáky. Povídat to jo, ale obětovat to ne – v tomhle jsou stejní jako my, protože my taky mluvíme, ale moc toho na území Ukrajiny, krom návštěv, nevykonáme. (Nemluvím teď o postarání se o uprchlíky nebo že zdarma posíláme zbraně, a jiné pak kupujeme od Němců - bavím se o invazi, kterou bychom neudělali, kdybychom armádu měli.)
Ale k Eurovizi. Tam to půjde. Tam to vítězství můžeme symbolicky ukázat, jako bychom chtěli Ukrajině vzkázat, že jsme stále s ní a jestli by nebyla k mání podepsaná fotka Zelenského.
Finální píseň by proto od vítězné skupiny mohla vypadat i takto:
Rus nás napad a vy to víte
Blbej nápad a vy sedíte
Posíláte zbraně, ale ani nohu
Rus se tady roztahuje, votravuje vodu
My budeme první, to si tedy pište
A bude to dneska, a ne žádný příště
My jsme tady jedničky, zapínáme bundy
Jestli nám to nedáte, jste prokremelský ...
+
Trollové, kteří nevědí, jak to máme těžký
