Proč je Penelopa vegetariánkou (Svozilovi 2)

Nedávno jsem začal psát o zvláštní rodince, která je zvláštní tím, že je vlastně na dnešní poměry obyčejná – takže trochu šílená. Kolega Pražák mě pochválil za naturalismus.

Uvědomil jsem si, že když dneska píšete pravdu, je to jako byste psali grotesku. Tady je odkaz na první díl:

https://hewlit.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=709876

Penelopa je vegetariánka. Tedy ne stoprocentní. Její starší bratr Libor spočítal, že je vegetariánkou na 93,2 % - s mírnými odchylkami na oba směry. Dovysvětlil, že záleží na třech faktorech – kdo, kde a co se vaří. Hamburger v hospodě chutná pro dítě vždycky o něco lépe než ten doma. Matka taky ne vždy překvapí. Zvlášť když přichází z práce později a už od dveří je z jejího pozdravu jasné, že bude rizoto. Ani milý namalovaný obrázek přilepený na lednici zobrazující plný stůl se spokojenou rodinou nezabírá tolik, jak nás psychologie přesvědčuje. S otcem rovněž nelze vždy na vaření počítat – ten doma brousí modelářské koníčky a po jeho činnosti by se dala večeřet akorát tak na prášek vybroušená balsa.

K vegetariánství se nedostala jen tak náhodou a jako ke každé důležitější věci či rozhodnutí, stačil jediný silný impuls. V tomto případě zážitek režírovaný Dopravním podnikem hlavního města Prahy na lince 25 v úseku Kamenická – Palmovka obsazený vozem typu KT8N2, to jest v slangu nízkoplechem, řízeným pákou, nikoli pedálem, což se pro věci příští ukázalo jako osudné.

Řízení pákou má výhody a nevýhody. Nevýhoda je, že řidič ztratí k dispozici jednu ruku, přičemž druhou musí obstarat pro provoz nutná tlačítka, jako třeba výhybku či otevírání a zavírání dveří. Chybí mu tak tedy ruka na zábavu.

To ovšem pro Penelopu osudný den nezajímalo řidiče P.N. z vozovny Hloubětín, který již na pohled laika porušil předpisy o činnosti v kabině a který v zastávce Kamenická ze sáčku vytáhl polovinu grilovaného kuřete. Bylo technické nemožné, aby kuře snědl, a dokázal při tom řídit a vykonávat další práce. Slovo nemožné však Dopravní podnik nezná.

A tak druhé ruky funkce převzala ruka na páce a jízda se na dalších deset minut stala představením řidiče, jenž nepatřil mezi lidské bytosti, nýbrž někam ke tvorům s chapadly, neboť zatímco pravá ruka pouze držela v mastných prstech polovinu kuřete, z níž ústa rvala maso s urputností hladovějícího zvířete bojujícího s hladem o přežití, druhá ruka, jako by opustila tělo a tu chvilku řídila, tu moment otevírala dveře a poté je zavírala, a pak zase řídila, zvonila – zatímco pravačka jen držela potravu.

Penelopa tohle všechno viděla opřená nosem o kabinu v němém úžasu a na několik dlouhých vteřin zapomínala mrkat – jako by se její oči staly čočkami fotoaparátů mající přímo povinnost pro další generace tuhle zrůdnost zaznamenat.

Celé odpoledne byla zaražená a večer v posteli ležela na boku a tělo si skoro říkalo o schoulení do prenatální polohy. Zírala na stěnu s hračkami, ale neviděla ji. Namísto ní koukala na mastnou ruku, mastné ruce, tesáky obří tlamy žvýkající maso a drtících v nich šťávu (a možná i krev), jež posléze stéká po zarostlé bradě a míchá se s dalšími nečistotami.

Zvedl se jí žaludek, ale ustála to.

Matka jí před usnutím hladila záda. Penelopa se na ni nepodívala – svýma zvolna vysychajícíma očima zírala na děsivé představení pro ruku a maso, přičemž do toho se míchala další představy o bezpečnosti provozu a zanedbání základních silničních, rovněž i morálních pravidel. Jinými slovy, neviděla pouze v ústech na kaši maso – uvědomila si, že mohli být na kaši taky.

Snažila se matce příběh souvisle vyprávět, s důrazem na emoce, a Vlasta věděla, že to dneska na prášek bude, přestože už za sebou měla decku červeného. Na prášek a další dvě deci. Hladila dál dceru po zádech a tišila ji, že se nic nemohlo stát. Že takoví lidé to umí. Penelopa však ve slovech útěchu nenacházela a matce sdělila svůj záměr výrazně omezit maso.

Dvakrát dvě deci a prášek.

Začala opět mrkat, a než usnula, stačila matce osvětlit poslední dojem:

"Mami – já začala věřit, že ten tramvaják to kuře nekoupil. On ho někde zajel a pak rovnou sežral!"