Plácnout, nebo neplácnout po zadku (Jdeme na to)

Možná jste zaregistrovali kauzu televizní reportérky, kterou v přímém přenosu běžec plácnul po zadku, což reportérku viditelně šokovalo a vyvedlo z profesionality televizního vysílání.

Ooooooo

Byla rovněž zajímavá i diskuze, která se pod článkem objevila a překvapivě reportérku stavěla do pozice špatně naladěné feministky s psychickými problémy, neboť všech jejích dvacet koček jí ukázalo záda a odešlo za nadrženými kocoury z blízkého okolí.

Kdo by si nechtěl plácnout, je to pěkná holka – psal kdosi (a holkou myslel zadek).

Já ty muže s podobnými komentáři celkem i chápal – měli chuť. Ovšem uvědomoval jsem si, jaké podobné chutě přinášejí za problémy. Přeci jenom se společnost od rány do ženina temena a odtáhnutí za vlasy změnila posunula a některé postupy už tolik nefungují – tedy fungují, ale tolik se neprovádí.

Nemohu říct, že vůbec. Předvánoční období je plné večírků a alkoholu a stále funguje, že vás alkohol dokáže vrátit v evoluci o něco zpět a pudy vybublat na hladinu chtíče zbaveného ostrůvky lidskosti a taktu. Čas od času řeším ve voze, že se chce někdo pářit bez povolení toho druhého, a já musím dotyčnému, co se pářit chce, vysvětlovat, že takhle to nepůjde – přičemž se za mě druhá osoba, ta co páření nechtěla, skrývá a myslí si, že já ji v nejhorším zastoupím, což taky rozhodně nepůjde.

Ale k věci – já v tomhle ženy docela i chápu, a vlastně chápu i některé muže, protože bych se zeptal těch, co píší takové komentáře o chladných ženách, kdy jim se stalo, že by je jenom tak někdo plácnul po zadečku, nebo i zmáčknul (a než pustíte odpověď, že by se Vám to líbilo), a byl to někdo, kdo by vám nebyl zrovna sympatický, a třeba měl chlupatý hrudník, smrdutý dech a vy navíc viděli, jak se dotyčnému v rozkroku bouří jeho trubkovitá okrasa s funkcí přenosného disku, s níž má momentálně jediný plán, pořádně vás navštívit a svoji flashku ve vás pěkně naistalovat, protože jste samozřejmě genderově vyvážení a nic proti nikomu nemáte.

Naše doba v mnoha věcech dorazila k problematice extrémních rozdílů – v tomto případu, že se dotýkáme druhých moc, nebo naopak vůbec. Zatímco ve vztazích dotyky a vzájemné milostné hrátky drobného charakteru ovšem s velkým významem scházejí a mizí, ony dotyky jen tak a s kýmkoli, kdo je na délku natažené ruku, se nebezpečně množí a stávají se otravnými – a jedovatými v té podobě, když se objeví komentáře, že by to mělo vlastně vadit.

Dneska jsem to pochopil ještě víc, a to na místě, kde bych to nečekal, v řeznictví.

Šel jsem si ve Strašnicích pro sekanou (mají ji tam uzenou, nikoli pečenou) a byť jsem v podobných podnicích brán se svými zkušenostmi s jídlem za štamgasta, nikdy jsem nečekal, že by některé vztahy překračovaly určité hranice.

Pozdravil jsem a hned slyším.

"Dobrý den, tak jdem na to!"

Paní prodavačku znám, ten tón nikoli. Zazněl, jako bych byl jiného pohlaví, měl na sobě podvazky a korzet a nepracoval v DP, ale v jiném podniku, kde vám taky však tlačí na tělo a na bednu.

Přetočil jsem větičku ve vtip, ale začal chvilku přemýšlet, jaké to je, jako když to je, a vy to nečekáte, ale druhá strana ano, a ona chce a tlačí, a netuší, že vy to jako nechcete, a přemlouvá vás, že chcete, i když nevíte, že to chcete, a jak říkal Freddy Krueger, ústa říkají ne, ale tělo ano.

Nakonec jsme skončili u sekané a strašnického salátu – nic víc nebylo. Přesto jsem si vzpomněl na záležitost ohledně reportérky a žaloby. Ne že by to mělo být zrovna na basu, ale třeba nějaký alternativní trest, jako třeba tancovat v gay klubu u tyče nebo se týden starat o děti v dětském domově (zažil jsem to druhé, první ještě ne), což vám o sobě řekne hodně, a nejen o vás.

Máme přeci jenom svoji hrdost a tu nemusí někdo narušovat na základě přežitků – ačkoli i tady připomínám, že se opět dá narazit na rozdílné extrémy, jakým byla v tomto případě akce MeToo. No ale radši na nikoho moc nešahejte – taky byste mohli dostat přes držku, a zase byste třeba byli pak vy, koho byste posílali do vězení za ublížení na zdraví.

Ostatně, tyhle starosti brzy přejdou – objevili se aktivisté, kteří vám radí NEVRAŽDIT kapry, neboť o Vánocích pak bloudí světem mnoho dušiček.

Tohle taky narazí brzy na extrém – volební právo kaprům.