Parlamentní podvýbor pro nakopávání rozkroků

A je to tady, a jsem upřímný, když řeknu, že jsem to čekal, prošlo to většinou hlasů a nijak dlouze se o tom nediskutovalo. Jasná volba, jasný hlas, a lidi to budou potřebovat.

Vnitřek Poslanecké sněmovny má k realitě daleko. Alespoň co se reality tam venku za zdí v ulicích týče. Zákony jsou neprůstřelné: Nejvíc se mi líbí zákon, který říká, že se nesmí ukrást peněženka levou rukou z pravé kapsy – ale levou z levé, nebo naopak, už to jde.

Je mi jedno, že jinde ve světě spíš používají zákon, že se nesmí ukrást peněženka žádnou rukou a z žádné kapsy, protože kdo by to v naší demokratické společnosti, kde vládne spravedlnost a rozum, řešil. Kdepak, co poslanci řídí, dobře řídí. Dopředu levá, zpátky ani krok, na barikády, zvoňte klíčema, holoto, a kupujte akcie, protože za léta z nich nic mít nebudete – aleluja, aleluja.

Teď budou poslanci kopat. Je to dobrý nápad, protože se tím vyřeší spousty problémů. Kdepak, lidi musí vědět, že kdo to s nimi myslí dobře, na ně si nikdo nesmí stěžovat, a jestli si stěžují, tady máte, kop, bolí to, co, no počkej, až ti přidám.

Schválily se i peníze a všichni poslanci jsou šťastní, poněvadž zase udělali krok dopředu k vlastní osvícenosti. Až jednou ve sněmovně vypadne elektřina, někteří budou zářit jako malá sluníčka. Ostatní budou krást ostatním ze stolku pera a co jim přijde pod ruku. Ty pak zase na oplátku okradou ti svítící, jenom s tím rozdílem, že tentokrát to všichni uvidí. Ale kdo by to řešil. Peníze se musí točit, z kapsy do kapsy, oběživo jede a jede a nesmí se zastavit.

Hráči se ani vybírat nebudou. Proč taky. Tohle zvládne každý, zvláště potom, co se ještě doplní zákon, že při exekuci nesmí občan utíkat, hýbat se, prostě musí stát a čekat, až se upocený poslanec umíní pohnout a exekvovat – a pokud se bude občan hýbat, přijde na něj exekuce nebo jiná exekuce. Jsou to jenom hrátky s češtinou, to ví každý poslanec. Prostě k vám dorazí někdo jiný a vyřídí vás. Hotovo, dvacet.

Na spadnutí je i občanské sdružení. No bude potřeba. Musí to mít nějakou fazónu. To nejde jen tak přijít a říct, právě Vás nakopal ten a ten. To není jen tak nóbl. To musíte ležet, tisknout se k zemi, rovněž tisknout i ruce na rozkrok, řvát bolestí a nad sebou slyšet, do rozkroku vás nakopalo Občanské sdružení pro volnost názorové většiny. No není vám líp?

Otázkou zůstává, jak se poslanci vypořádají s občankami. Jak známo, něco je s nimi anatomicky oproti občanům jinak. Avšak jak znám poslance, takové drobnosti oni neřeší – padni komu padni, a je fuk, na koho to má účinek, nebo ne.  

Tak to u nás chodí.

Haj hou.